Mezi dvěma právními rámci: Co musí nyní firmy vzít v úvahu

Nová nařízení o strojích přinášejí zásadní změny týkající se požadavků na bezpečnost pro výrobce strojů. Mezi hlavní body patří například kolaborativní roboty, které musí být používány v souladu s určeným účelem.

Pohyblivé části stroje musí být navrženy a vyrobeny tak, aby se zabránilo rizikům úrazu při jejich kontaktu.

Pokud existují rizika spojená s pohyblivými částmi stroje, musí být tyto pohyblivé části vybaveny oddělovacími nebo neoddělovacími ochrannými zařízeními.

Pomocí bezpečnostních komponent, jako jsou laserové skenery, lze zabezpečit oblasti a poskytnout tak zvýšenou ochranu.

„Nařízení o strojích přináší větší jasnost, ale je také spojeno s vyšší náročností na dokumentaci a posouzení rizik,“ říká Jens Müller, jednatel společnosti Müller und Partner, znalec a certifikovaný odborník podle ISO/IEC 17024 v oblasti robotiky a bezpečnosti strojů. „Podniky by měly přechod naplánovat včas a začít s tím nyní.“ (Foto: Laura Boysen Fotografie)

Bezpečné stroje jsou výsledkem promyšlené konstrukce, důkladného hodnocení rizik a jasných zákonných požadavků. Od roku 2027 platí v Evropě nová pravidla pro bezpečnost strojů: nařízení o strojích (EU) 2023/1230. Nové požadavky poprvé zahrnují digitální rizika a kladou vyšší nároky na kybernetickou bezpečnost, software a systémy s učením. Podniky by se již nyní měly připravit na tyto změny.

Stále platí v Evropě směrnice o strojích 2006/42/ES, která poskytuje zavedený rámec pro bezpečnost strojů a souvisejících výrobků. Od 20. ledna 2027 však bude plně nahrazena novým nařízením o strojích (EU) 2023/1230, které stanoví výrazně širší požadavky a zvláště zahrnuje digitální vývoj, síťové systémy a systémy s učením. Pro podniky znamená tento přechod nejen úpravu technické dokumentace a bezpečnostních konceptů, ale také rozšířené porozumění rizikům, která se poprvé mohou vztahovat na celý životní cyklus stroje.

Základy směrnice o strojích 2006/42/ES

Současná platná směrnice o strojích 2006/42/ES tvoří již léta hlavní evropský právní rámec pro bezpečnost strojů. Její oblast použití se nevztahuje pouze na klasické stroje, ale také na nedokončené stroje, vyměnitelné zařízení, bezpečnostní díly, zvedací zařízení, řetězy, lana, zvedací pásy a kloubové hřídele. Tím reguluje široké spektrum výrobků s bezpečnostními požadavky. V Německu je její implementace zajištěna prostřednictvím 9. nařízení zákona o výrobkové bezpečnosti. Při praktickém použití hrají důležitou roli normy. Směrnice o strojích stanoví jasnou strukturu: normy typu A popisují základní pojmy a obecné zásady návrhu, normy typu B se zabývají bezpečnostními díly a ochrannými zařízeními, a normy typu C definují konkrétní požadavky pro specifické typy strojů. Tato struktura norem pomáhá výrobcům systematicky plnit požadavky a prokazovat technický stav techniky.

Přechodové období do roku 2027: právně správný přechod

Přechod od směrnice o strojích k novému nařízení představuje pro mnoho podniků organizační a technické výzvy. Do 19. ledna 2027 budou stroje nadále uváděny na trh podle směrnice 2006/42/ES. Od 20. ledna 2027 však musí být používáno výhradně nové nařízení o strojích (EU) 2023/1230. To znamená, že výrobci jsou v období, kdy oba právní předpisy platí současně – zejména při vývoji nových produktů nebo sériové výrobě. Jelikož mnoho výrobců strojů nedokáže přesně předpovědět, zda bude určitý stroj uveden na trh před nebo po stanoveném datu, Evropská komise zavedla praktické řešení: společné prohlášení o shodě s EU. To umožňuje vytvořit jedno prohlášení, které potvrzuje shodu jak s směrnicí o strojích, tak – pokud jsou splněny všechny požadavky – s nařízením o strojích. Přechodové období dává podnikům možnost včas se přizpůsobit novým požadavkům, například digitálním uživatelským příručkám, rozšířeným hodnocením rizik nebo požadavkům na kybernetickou bezpečnost. Současně mohou výrobci již nyní ověřit, zda jejich produkty spadají do nových kategorií rizik podle přílohy I, a případně aktualizovat své posuzovací postupy shody.

Důležitost posuzovacího postupu shody

Posuzovací postup shody je hlavním důkazem, že byl stroj bezpečně navržen a splňuje všechny zákonné požadavky. Jedná se o vícestupňový proces, který začíná již ve fázi návrhu a zohledňuje celý životní cyklus stroje. Výsledná technická dokumentace často obsahuje několik set stran. Pouze malá část z ní je později předána provozovateli – například uživatelská příručka, prohlášení o shodě s EU a dodatečné bezpečnostní informace, například u nedokončených strojů. Většina dokumentace zůstává u výrobce jako interní důkaz, například při škodách nebo k podpoře dohledu nad trhem. Výzvou je, že je třeba zohlednit nejen správné použití, ale také „rozumně předvídatelné nesprávné použití“. Patří sem vědomé chování s riziky, například překračování nízkých ochranných zábran nebo manipulace s ochrannými zařízeními pomocí nástrojů. Normy jako ISO 13857 stanoví minimální vzdálenosti, výšky a konstrukční opatření, aby i při nesprávném chování byla riziková místa účinně zabezpečena. Organizační náročnost posuzovacího procesu shody je značná. Kromě technických znalostí a normativní odbornosti je nutná pečlivá dokumentace, která jasně zachycuje všechny kroky hodnocení rizik a jejich snižování. Zejména s ohledem na rozšířené požadavky nového nařízení o strojích bude pro mnoho podniků rozumné tyto úkoly řešit v interdisciplinárním týmu nebo zapojit specializované služby. „Ačkoliv se obsah posuzování shody nezmění, přechod na novou strukturu MVO přináší značnou administrativní zátěž,“ říká Jens Müller, ředitel společnosti Müller a partner, certifikovaný expert ISO/IEC 17024 v robotice a strojírenské bezpečnosti. „Čísla článků, odkazy na oddíly a přílohy byly úplně přeorganizovány. Proto je nutné upravit technickou dokumentaci, prohlášení o shodě a interní procesy – i u stávajících produktů.“

Co se mění s novým nařízením o strojích

S novým nařízením o strojích (EU) 2023/1230 jsou poprvé jasně stanoveny dva klíčové aspekty: pojem „podstatná změna“ a rozšířený pojem rizika, který výslovně zohledňuje moderní technologie. Dřívější směrnice o strojích nevymezovala pojem „podstatná změna“, a tak bylo nutné odkazovat na národní výklady – například interpretaci BMAS. Nařízení nyní poprvé stanoví jednotnou evropskou základnu: Změna je považována za podstatnou, pokud není výrobcem předvídána a způsobí nová nebo zvýšená rizika. V takovém případě je nutné s tímto strojem zacházet jako s novým produktem a provést kompletní posuzovací postup shody znovu. Současně nařízení zavádí rozšířený pohled na rizika. U strojů s autonomními, učenlivými nebo se vyvíjejícími funkcemi – například u řízení s umělou inteligencí – je třeba v budoucnu zohlednit i rizika po uvedení na trh. Dále vznikají nové druhy ohrožení v interakci člověk-stroj a v společně využívaných pracovních prostorách, které dosud nejsou pokryty normou DIN EN ISO 12100. Výrobci tak musí být v předvídání, jak se stroj bude chovat v provozu a jaké to může mít dopady na spolupráci s člověkem, ještě obezřetnější. Nařízení o strojích tak přináší větší jasnost, ale také zvyšuje nároky na konstrukci, dokumentaci a hodnocení rizik – zvláště u moderních softwarově řízených systémů. Při správném plánování lze bezpečnostní požadavky splnit normativně, modulárně a srozumitelně. „Podniky by měly začít s přechodem včas a pečlivě prověřit své procesy,“ zdůrazňuje Jens Müller. „Tak je zajištěno efektivní zavedení nového nařízení o strojích. S specializovanými službami lze tento proces optimálně zvládnout.“

Obsah tohoto příspěvku vychází z whitepaperu „Základy strojního zabezpečení“, který vznikl za spolupráce Jens Müllera, certifikovaného experta ISO/IEC 17024 v robotice a strojírenské bezpečnosti. Další informace, včetně konkrétních příkladů bezpečného navrhování aplikací s item, najdete v kompletním whitepaperu: Základy strojního zabezpečení.