Kdo má strach z 4.0 ve strojírenství a forem?

Otázky, které si podnikatelé v nástrojařství a foremářství kladou při výzvách Industrie 4.0: Jak zajistím digitalizaci a standardizaci procesů ve své firmě? Na které zvláštní aspekty musím při realizaci dbát? A jak vzbudit nadšení pro příležitost ke změně u svých zaměstnanců, abych je mohl vést na cestě do budoucnosti? Společným uživatelským fórem našly Verband Deutscher Werkzeug- und Formenbauer (VDWF) a Verband Deutscher Maschinen- und Anlagenbauer Ost (VDMA Ost) ve spolupráci s Hochschule Schmalkalden (Aplikované plastové technologie) vhodný formát, jak na všechny tyto otázky odpovědět. Po úspěšných akcích za poslední čtyři roky pozvali tři organizátoři dne 12. září na 5. ročník fóra pro nástrojařství a foremářství. Více než 130 účastníků z celé Německa se setkalo na Hochschule Schmalkalden. Vyvinula se zde vysoká kvalita diskuzí na téma Industrie 4.0.

„Po pěti letech lze už toto uživatelské fórum nazvat tradicí,“ řekl předseda VDWF profesor Thomas Seul na začátku akce. VDWF a VDMA sdílejí odpovědnost za organizaci střídavě každý rok s cílem společně podnítit impulzy pro udržitelný rozvoj nástrojařství a foremářství v Německu.

Seul, prorektor pro výzkum a transfer na Hochschule Schmalkalden, zahájil diskusi slovy: „Chytré technologie výrazně ovlivňují rozhodovatele v našem odvětví.“ Úkolem je současně dosáhnout flexibility a závaznosti ve výrobě. „Když jsou úkoly, které dříve plnili lidé, digitalizovány a automatizovány, nejde o úsporu zdrojů, ale o cílenější využívání kapacit zaměstnanců,“ řekl Seul, který zároveň kriticky poznamenal: „Pokud nebudeme více vyrábět, nepotřebujeme ani přechod na Industrie 4.0! Vyšší náklady v globálním srovnání musíme kompenzovat vyšší produktivitou. Dobré propojení člověka a techniky je k tomu zásadní.“ Německý průmysl by měl zůstat světovým lídrem ve výrobě, ale firmy se musí naučit využívat nejnovější technologie. „Jen tak může i německý nástrojař zůstat přesně tam, kde je nyní – tedy celosvětově na špici,“ shrnul Seul.

Vidět les a všechny jeho stromy

Seulovi pro jeho tezi poskytl podporu Udo Staps. Ředitel firmy FKT Formenbau und Kunststofftechnik z Triptisu je členem představenstva VDMA Ost i VDMA Werkzeugbau a ve své úvodní řeči k akci uvedl: „Budoucnost začíná právě teď! A jen ten, kdo včas rozpozná změny a odhodlaně je přijme, má vůbec šanci na budoucnost.“ Podnikatelé by měli být ochotni riskovat, odvážit se něčeho nového – to jsou podle Stapsa potřebné ctnosti podnikání. „Neměli bychom si klást otázku, jestli máme zvolit novou cestu – spíše bychom se měli ptát, jestli ji musíme jít sami, nebo jestli existují spojenci a partneři ke spolupráci, s nimiž je výzvu snazší zvládnout,“ řekl Staps. Je třeba nová kultura inovací. „Pod heslem: Společně jsme silnější!“

Pro menší firmy je cesta k digitalizaci obtížná. Výzva je podobná hledání lesa, který nevidíme kvůli všem stromům. Mnoho nástrojařů nevidí žádnou cestu, jak změnu provést při běžném denním provozu. „Důležitým krokem je zde vzájemná výměna zkušeností na základě příkladů osvědčené praxe,“ doporučil Thomas Seul. „Pomáhá vidět, že existují úspěšné příběhy. I malé kroky mohou mít velký dopad.“ Protože nástrojárna 4.0 neexistuje jen na strategických papírech, ale je již v praxi realizována mnoha podniky. Udo Staps jde ještě dál. Podle něj by bylo „největší chybou“ nezabývat se Industrie 4.0 – a to především u menších podniků. Přechod se sice děje krok za krokem, ale vysokou rychlostí. Produkty, služby a technologie musí být neustále rozvíjeny: „Kvalifikace našich zaměstnanců je nezbytná, aby mohli splnit rostoucí požadavky pracovního prostředí 4.0.“

Budoucí úkoly v nástrojařství a foremářství v centru pozornosti přednášek

5. uživatelské fórum bylo ovlivněno osmi velmi zajímavými odbornými přednáškami, které se věnovaly jak technickým, tak manažerským tématům. Hlavními tématy byly inovace v oblasti vstřikovacího lití a nástrojařství, ale například i kreativní opatření k zajištění odborné kvalifikace. Podnětné diskuse po přednáškách, výměna názorů během přestávek a setkání při odborné výstavě v foyer Hochschule s pracovníky Laboratoře aplikovaných plastových technologií Hochschule Schmalkalden nebo s představiteli firem byly stejně důležité jako samotné příspěvky.

A tak i Thomas Seul nadšeně shrnul: „Uživatelské fórum, plné cenných informací, nebylo jen ideální příležitostí k získání impulsů pro vlastní podnik, ale i k navázání kontaktů s aktéry odvětví, které jsme zatím neznali.“ Nejlepším důkazem relevance akce však byla skutečnost, že přednášky večer byly stejně dobře navštěvované jako ty ráno…

Prezentující:

Jens Lüdke, Tebis, Göppingen, Chytré technologie v „digitální továrně“:

„U nástrojárny 4.0 neexistují žádné vzory, žádné modely, které by bylo možné firmám vnucovat. Řešení musí být vždy skutečně specifická pro dané podniky. Jasné cíle a začlenění lidí jsou základem. Bez strategie to nepůjde. Dokud nepoznáte přínos Industrie 4.0 pro sebe, bude pro vás velmi obtížné se tímto tématem vůbec zabývat.“

Stephan Berz, HRSflow, Frankfurt nad Mohanem, Zlepšení kvality pomocí servopohonů v technice horkých kanálů:

„Technologie jehly s servopohonem umožňuje přesné reprodukovatelné vstřikovací procesy. Úkolem šroubu je zde udržovat konstantní dodávku materiálu – zejména u rodinných nástrojů. Profil vstřikování, tedy časově řízené množství vstřiku v definovaném čase, je regulován samostatně u každé trysky. Díky tomu lze přesně nastavit procesní parametry pro optimalizovaný povrch a menší deformace dílů, nebo snížit uzavírací sílu nástroje. Efektivně lze také realizovat rodinné nástroje s vlastním servo-jehlovým uzávěrem pro každou dutinu.“

Dr. Uwe Hilpert, Wenzel Group, Wiesthal, Rychlé prototypování plastových vstřikovacích dílů pomocí CT:

„Počítačová tomografie jako měřicí technika je vhodná pro aditivní výrobu, protože umožňuje zobrazit jak vnitřek, tak povrch dílu. Jako relativně mladá výrobní metoda zde však zatím neexistují normované zkušební vzorky nebo zkušební metody pro kvantitativní a reprodukovatelné hodnocení různých technik. Kombinací CT a aditivní výroby však mohou vzniknout nové a rychlé výrobní řetězce.“

Marco Reichle, Reichle, Bissingen, Laserová texturace – 100 procent reprodukovatelné s vysokou přesností a krátkými dobami zpracování:

„Dochází k paradigmatické změně: vyzývám všechny, kteří se podílejí na plánování a realizaci plastových dílů, aby se pohnuli, odchýlili se od toho, co se v posledních desetiletích dělalo na površích nástrojů, od ruční práce. Aby bylo možné dosáhnout standardizace kvality, jsou digitální laserové procesy nevyhnutelné. Jen tak lze například skutečně identicky zhotovit několik stejných dílů vyrobených v různých časech. Tato cesta je nejen efektivnější, ale i kvalitativně a ekonomicky lepší, a je základem pro Werkzeugbau 4.0!“

Georg Paulus, Traumfirma, Holzkirchen, Cesta k bezpečné budoucnosti v nástrojařství:

„Nemůžeme předpovědět vývoj globálního světového hospodářství a odvětví nástrojářství. Ale můžeme se na něj dobře připravit s nadšenými zaměstnanci. Zaměstnanci a vedoucí pracovníci tak potřebují na cestě do Industrie 4.0 nejen odborné, ale i sociální a srdcové dovednosti. Protože až když bude mezi lidmi vše fungovat, bude se vše ostatní téměř samo od sebe dít! Šancí je kolektiv našich zaměstnanců.“

Ulf Herfurth, podnikatelský úřad pro Německo, Drážďany, Řízení nástupnictví: postup, kupní cena a důležité sporné body:

„Nástupnictví je soukromá a často velmi složitá záležitost. Jen málo podnikatelů zvládá předání firmy. Často se zde jedná o velmi emocionální a málo racionální jednání. Pro ocenění je rozhodující výkonnostní situace – na to, jakou vášeň do firmy vložil předávající, se zde nehledí. Vaše intuice však často říká něco jiného. Proces může u externího nástupnictví trvat až 2 roky, u rodinného až 10 let. Mnozí to podceňují.“

Roland Emig, Samag Saalfelder Maschinenbau, Produkty a procesy pro Industrie 4.0:

„Neexistují žádné klasické koncepty strojů ve smyslu „Díl se upne do příslušného stroje a ten jej zpracovává!“ spíše se zde setkáváme s tím, že stroje v rámci výrobního procesu přinášejí identifikaci a úkol zpracování a jsou obsluhovány flexibilními roboty s vyměnitelnými nástroji ve spolupráci s univerzálními a flexibilně polohovatelnými držáky dílů.“

Thorsten Müller-Schmetz, Contura MTC, Menden, Konturové řízení teploty jako základ efektivního, variabilního řízení procesu:

„Řízení teploty nástroje je dnes produktem pro nástrojařství, který by měl být navržen a instalován specializovanými odborníky, například systémem horkých kanálů. Spolupráce s odborníky zaručuje, že máte vždy nejnovější techniku a můžete přímo těžit z jejích inovací.“