Fakultní životních věd Hochschule Albstadt-Sigmaringen

Kampus Sigmaringen (Zdroj: Hochschule)

Vyšetření pomocí mikroskopu (zdroj: vysoká škola)

Analýzy v laboratoři (Zdroj: Vysoká škola)

Fakulta Life Sciences

Fakulta Life Sciences na Hochschule Albstadt-Sigmaringen nabízí ve svých čtyřech bakalářských a dvou magisterských studijních programech kvalifikovaným studentům možnost připravit se na atraktivní vstup do práce v celé škále průmyslu Life Science. Kromě tradičního zaměření na potravinářský a farmaceutický průmysl jsou naši absolventi bakalářských studijních programů potraviny, výživa, hygiena a farmaceutická technika velmi žádaní také v kosmetickém, zdravotnickém a biotechnologickém průmyslu. Facility Management pokrývá široké spektrum dalších oblastí v průmyslu a ekonomice. Klade se přitom důraz na ekonomičnost a zachování hodnoty budov a zařízení.

V rámci dalšího rozvoje fakulty byl v zimním semestru 2017/18 zaveden studijní program Bioanalytika. Navíc se absolventům vědecky orientovaného magisterského studijního programu Biomedical Sciences a prakticky orientovaného magisterského programu Facility and Process Design otevírají vědecké a manažerské kariéry v průmyslu i ve vysokých školách.

Jedním ze základních pilířů vysokoškolského vzdělávání na Fakultě Life Sciences jsou moderní laboratoře a obsah laboratorních praxí, které jsou neustále přizpůsobovány aktuálním požadavkům průmyslu a výzkumu. Fakulta Life Sciences klade velký důraz na výměnu s regionálními i nadregionálními podniky různých odvětví, aby co nejlépe připravila studenty na požadavky průmyslu. Tím jsou rozvíjeny všechny odborné, metodické a osobní kompetence studentů, které garantují úspěšný začátek nebo pokračování jejich profesní kariéry.

O aktuálních důležitých vývojových trendech na Fakultě Life Sciences je v této zprávě dále pojednáno. Týká se to oblastí Bioanalytika, Technologie čistých prostor a Integrovaná hygiena.

Bioanalytika

Jak vypadá dnešní nejmodernější bioanalytika s automatizovanými laboratorními systémy? Jak dokážou moderní lékařské laboratoře měřit 100 000 vzorků pacientů denně? Jak jsou analyzovány i ty nejmenší množství krve nebo tkáňových vzorků? V multifunkčním a prakticky zaměřeném studijním programu Bioanalytika se zaměřením na laboratorní automatizaci řeší tyto a další podobné otázky.

Od zimního semestru 2017/18 byl úspěšně zahájen studijní program Bioanalytika s 25 místy pro začínající studenty ročně. Základní nabídka studia s titulem Bachelor of Science připravuje studenty cíleně na oblasti diagnostiky, řízení laboratoří, kontrolu a zajištění kvality, biomedicínský výzkum, laboratorní automatizaci a analytické systémy, stejně jako ochranu spotřebitele. Pro tyto oblasti jsou vyučovány důkladné metodické kompetence pro vývoj, optimalizaci a aplikaci fyzikálně-chemických a biologických analytických metod, stejně jako pro automatizaci laboratorních procesů.

Technologie čistých prostor

Výuka v oblasti technologií čistých prostor v souvislosti s procesní technologií a řízením kvality prošla významnou změnou. Příslušné moduly jsou nyní nabízeny již ve 3. a 4. semestru studijních programů Potraviny, Výživa, Hygiena a Farmaceutická technika.

Základy technologií čistých prostor jsou také vyučovány v rámci studijního programu Bioanalytika. Přesun do první části hlavního studia je klíčový pro následující praktické semestrální studium ve 5. semestru. Studenti by měli již nyní disponovat solidními znalostmi a dovednostmi v této důležité oblasti.

Integrovaná hygiena

Od zimního semestru 2017/18 byl na Hochschule Albstadt-Sigmaringen jmenován Prof. Dr. Benjamin Eilts do výzkumného a výukového oboru Aplikovaná hygiena a hygiena. Integrovaná hygiena v rámci studijního programu Potraviny, Výživa, Hygiena je jedním z hlavních obsahových zaměření jeho práce a práce jeho skupiny Integrovaná hygiena a Mikrobiologie.

V modulu Integrovaná hygiena jsou v přednáškách, seminářích a praktických cvičeních probírány hlavní aspekty hygieny a mikrobiologie v lékařských, veřejných a potravinářských oblastech. Studenti se také zabývají aspekty ochrany životního prostředí a bezpečnosti práce. Tím jsou do výuky přímo začleněny aktuální aspekty z oblasti ekonomiky, norem, vědy a výzkumu. V seminářích se studenti učí kriticky přistupovat k otázkám hygieny napříč zeměmi. Získané odborné znalosti jsou doplněny praktickými aspekty, které mají za cíl ilustrovat spojení teorie a praxe v komplexním tématu hygiena. Tím jsou studenti ideálně připravováni a podporováni pro požadavky vědy a průmyslu.

Skupina Integrovaná hygiena a Mikrobiologie má k dispozici laboratoře pro mikrobiologické vyšetření a zkušební laboratoře pro testování výkonu čištění a výkonu zařízení. Vědeckým zaměřením skupiny jsou výzkumné projekty týkající se hygieny v lékařském a veřejném sektoru, například vývoj testovacích těles a testování účinnosti čištění a dezinfekce. Dále se zkoumají metody testování výkonu domácích a profesionálních zařízení.

Uplatnění vědecké odbornosti skupiny Integrovaná hygiena a Mikrobiologie se týká spolupráce na vývoji norem DIN. Prof. Dr. Benjamin Eilts je například zástupcem předsedy pracovní skupiny „Nemocniční hygiena“, která se zabývá tvorbou této normy.

Kvalita, kompetence a neustálý rozvoj a optimalizace hrají v oblasti zdravotnictví klíčovou roli. Tyto faktory se netýkají pouze lékařské, ošetřovatelské a terapeutické péče. Velmi důležitá je také kvalitní hygiena a dezinfekce v nemocnicích, aby byla zajištěna maximální bezpečnost pacientů a ochrana personálu.

Pro dezinfekční čištění v zařízeních zdravotnického systému neexistují žádné konkrétní směrnice. Obecné pokyny k čištění a dezinfekci povrchů byly publikovány Komisí pro nemocniční hygienu a prevenci infekcí (KRINKO) Robert Koch-Institutu (RKI). Tyto pokyny mají základní charakter a zaměřují se na infekciologicko-epidemiologické aspekty dezinfekčního čištění. Postupové směrnice pro podrobnou a standardizovanou realizaci dezinfekčního čištění nelze přímo odvodit z pokynů KRINKO.

Význam dezinfekčního čištění pro prevenci nozokomiálních infekcí v nemocnicích je všeobecně uznáván. Nosokomiální nebo nemocniční infekce je infekce, která se vyvine v nemocnici, tedy při přijetí do nemocnice nebyla přítomna ani v inkubační době. V roce 2014 odhadla Německá společnost pro nemocniční hygienu (DGKH) 900 000 nozokomiálních infekcí, které vedly k přibližně 30 000 až 40 000 úmrtím v Německu.

V důsledku toho musí zdravotní pojišťovny a nemocnice, a tím i pojištěnci, ročně vynaložit miliardové náklady na léčbu nozokomiálních infekcí. K tomu je třeba přičíst ztráty způsobené pracovními absencemi a trvalou invaliditou. Nemluvě o lidské bolesti pacientů. Kvůli stále rostoucímu významu nozokomiálních infekcí již hygienické nedostatky způsobené nedostatečnou realizací a kvalitou procesů a struktur organizací a služeb nelze dále tolerovat.

Tato problematika má celostátní význam. Aby bylo možné zavést všeobecně závazné směrnice pro dezinfekční čištění ve zdravotnictví, podala skupina Katharina Kasper z Dernbacher spolu s Hnutím pro zdravotnické služby (IKS) v srpnu 2016 u Německého institutu pro normalizaci (DIN) žádost o vývoj jednotné normy pro čištění a dezinfekci povrchů ve zdravotnictví.

Po ustavující schůzi zmíněného výboru v rámci DIN-Normovací komise „Záchranné služby a nemocnice“ (NARK) byli osloveni experti z různých oblastí, aby se zúčastnili vývojové práce. S více než 50 experty z vědy a výzkumu, hygienických institutů, služebních společností a firem a dodavatelského průmyslu je výbor široce zastoupen a zajišťuje pohled na téma z různých důležitých úhlů. Kromě toho jsou k dispozici expertizy od Robert Koch-Institutu, Německé nemocniční společnosti, Německé společnosti pro hygienu a mikrobiologii, Německé společnosti pro nemocniční hygienu a Spolkového úřadu pro životní prostředí a také od Německé spotřebitelské rady DIN. Podporu žádosti o stanovení požadavků na čištění ve zdravotnictví vyjadřují také zástupci vědy, výzkumu a politiky. Předsedkyní byla jmenována Melanie Reese, zástupkyní je Christine Sudhop z Německého svazu údržby budov a Prof. Dr. Benjamin Eilts.

Získané poznatky a zkušenosti z normalizační práce i z aplikovaného výzkumu jsou začleněny do praktické výuky. Úkoly, které z této nové normy vyplynou pro podniky, mohou být řešeny za podpory studentů v bakalářském programu Potraviny, Výživa, Hygiena. To může probíhat formou praxí, projektů a závěrečných prací (bakalářských prací).

Taková spolupráce, která je pro obě strany – podniky i vysokou školu – přínosná, je možná a žádoucí ve všech studijních programech a oborech. Fakulta Life Sciences se těší na další rozvoj odborných kontaktů s příslušným průmyslem.