Výsledky během několika sekund

Obrázek 1

Při skenování čárového kódu je vzorek zaznamenán digitálně.

Zdroj: Fa. bioMérieux

Enterococcus faecium

Staphylococcus aureus

Pseudomonas aeruginosa

U metody MALDI TOF hmotnostní spektrometrie (Matrix-assisted Laser / Desorption Ionisation Time Of Flight) se malé množství vzorku vloží do nízkomolekulární matice. Laserové ozařování a absorpce laserového záření umožňují zobrazení ribozomálních proteinů a jejich zobrazení jako „otisku prstu“. Získané spektra hmotnosti jsou automaticky vyhodnocena databází, výsledky jsou uvedeny.

Metoda MALDI TOF nabízí ve srovnání s tradičními biochemickými nebo molekulárně biologickými metodami identifikace řadu praktických výhod. Na prvním místě je zde faktor času: Po zadání připraveného vzorku do přístroje jsou požadované výsledky k dispozici během několika sekund. Vzhledem k tomu, že předchozí podezření na identifikaci mikroorganismu není nutné, může být zpracování provedeno ještě rychleji. Přístup ke vzorku je u většiny mikroorganismů stejný, pouze u identifikace kvasinek a plísní je zpracování složitější. S MALDI TOF lze – nezávisle na době inkubace a živném médiu, ze kterého je vzorek odebrán – dosáhnout stejně přesných a správných výsledků.

Hygienická identifikace

Validovaný je MALDI TOF hmotnostní spektrometr (firma bioMérieux, VITEK MS), který je určen k identifikaci mikroorganismů s inkubací 24 až 72 hodin. Je však pravděpodobné, že vzhledem k výhodám metody je možné provádět identifikace přímo z původního produktu. Zaměřuje se zde na kultury na pevných živných médiích, jako jsou přilepené a sedimentační desky, stejně jako média z měření počtu vzdušných mikroorganismů a bujónů.

Cílem je získat co nejrychleji alespoň hrubou identifikaci. Především při vyhodnocování vzorků z hygienického monitoringu může toto ušetřit čas a náklady vzhledem k výrobnímu procesu.

Rychlé zpracování hygienických vzorků obvykle vede ke zkrácení doby provozu výrobních zařízení. Dále může při výskytu akčních mezí být cíleně provedena příčina, což může mít vliv na čištění. Pokud jsou výsledky identifikace k dispozici rychleji, lze předmět vyšetření včas uvolnit, což znamená nižší nebo žádné skladovací náklady. Kromě toho lze rychleji dokončit validace čištění a tím i uvolnit prostory.

Projekt: Přímá identifikace z původních vzorků

V rámci projektové práce byly mikroorganismy, které se nacházely na původních vzorcích z hygienického monitoringu (přilepené desky a živná média pro stanovení počtu mikroorganismů ve vzduchu), použity bez další přípravy k identifikaci pomocí VITEK MS. Výsledky molekulární metody byly porovnány s výsledky paralelně prováděné biochemické identifikace a shrnuty v tabulce (viz obr. 1).

82 procent výsledků odpovídalo výsledkům tradičních biochemických metod. U 18 procent měření nebyl uveden žádný výsledek identifikace. Výsledky odrážejí již existující zkušenosti s MALDI TOF MS.

Stafylokoky a mikrokoky – ale také pseudomonády a enterokoky – jsou identifikovány s dobrými hodnotami důvěryhodnosti, pokud je daný mikroorganismus v použité databázi zaznamenán. Identifikace některých bakterií však stále představuje potíže, například kvůli jejich specifickým růstovým vlastnostem.

Pokud například tvoří slizké kolonie (bazily, laktobacily) nebo vykazují pouze velmi jemný růst (coryneformní bakterie, listerie), je detekováno příliš málo hmoty. Přístroj pak nevydá žádný výsledek.

Smíšené kultury nejsou rozpoznány jako takové, proto je nezbytné čerstvé subkultury na úplném médiu. To je také nezbytné pro konečnou kontrolu plausibility. Z tohoto důvodu jsou také identifikace přímo z bujónu problematické.

Musí být splněny další podmínky. Například je nutný počet mikroorganismů alespoň 10^4 KBE/ml, aby bylo možné použít pellet získaný centrifugací k dalšímu zpracování. Při tom by neměly být přítomny žádné další složky, například gely nebo pevné látky, které by mohly narušit měření.

Obecně je možné provádět identifikace přímo z původních vzorků, především u kultur na pevných živných médiích.