Výroba HPAPI: Jak ochranné oblečení může přispět k bezpečnosti zaměstnanců a produktů

Obrázek 1: Výběr vhodného ochranného oděvu je klíčový pro ochranu pracovníků při výrobě HPAPI. / Selecting appropriate protective clothing is critical to protecting workers in HPAPI manufacturing.

Obrázek 2: Prodyšné materiály jako DuPontâ„¢ Tyvek® pomáhají snižovat riziko kontaminace v čistých místnostech. / Breathable materials like DuPontâ„¢ Tyvek® help lower contamination risk in cleanrooms.

Vysoce účinné farmaceutické účinné látky (HPAPI) představují významný zdroj lékařských inovací. Díky své schopnosti selektivně působit mohou vědci vyvinout terapii přizpůsobenou pacientovi s maximální účinností a minimálními vedlejšími účinky. Význam HPAPI pro lékařský vývoj je tak významný, že trh ročně roste o více než 10 % a do roku 2027 by mohl dosáhnout objemu 40 miliard USD.(1)

Nicméně, HPAPI jsou klasifikovány jako nebezpečné látky, protože i malá expozice může ohrozit zdraví pracovníků. Současně jsou vysoce kvalitní farmaceutické produkty obsahující HPAPI náchylné k znečištění cizími látkami, jako jsou kožní buňky nebo pot pracovníků. Výběr vhodného ochranného oděvu je klíčový pro zvládnutí obou rizik.

Bezpečnostní rizika a ochrana pracovníků pomocí čistících oděvů

Pracovníci ve farmaceutickém průmyslu mohou přijít do kontaktu s HPAPI v různých fázích výroby, například při přípravě složek, formulaci, sterilizaci, plnění a balení, nebo při čištění a dezinfekci. Hlavním zdrojem expozice je inhalace, následovaná dermální expozicí. Osobní ochranné prostředky jsou nezbytné k ochraně pracovníků před expozicí HPAPI ve všech formách.

Klíčovým krokem k ochraně pracovníků před těmito riziky je posouzení rizik. Během tohoto procesu mohou pomoci klíčové otázky identifikovat nebezpečí a hodnotit rizika. Při hodnocení by měl být uveden fyzikální stav HPAPI (pevná, kapalná, voskovitá nebo plynná). Také by mělo být uvedeno, jak se každý složka může dostat do tělesných systémů (vdechování, náhodná injekce, absorpce kůží atd.), v závislosti na výrobních činnostech prováděných v čistém prostředí. Na závěr by mělo hodnocení rizik ukázat požadavky na osobní ochranné prostředky ke snížení těchto rizik.

Evropská nařízení 425/2016 stanoví požadavky na konstrukci a výrobu osobních ochranných prostředků. V závislosti na fyzikálních vlastnostech nebezpečné látky jsou prováděny specifické testy k ověření výkonu oděvu:

– EN ISO 6530 nebo EN ISO 17491-4 testují pronikání kapalin do oděvu.
– EN ISO 13982-2 testuje pronikání pevných částic skrze oděv.
– EN ISO 6529 nebo ASTM F739 testují propustnost kapalin nebo plynů oděvem.

Rizika kontaminace a jak čistící oděvy chrání kvalitu produktu

Výzkumy ukazují, že hlavním rizikem kontaminace produktů v čistých místnostech je člověk. 75 % kontaminací pochází z odumřelých kožních buněk a bakterií, které lidské tělo neustále vylučuje, nebo z tkáňových vláken a částic uvolňovaných ochranným oděvem.(2) Provádějí se specifické testy k ověření výkonu oděvu z hlediska čistoty nebo bariéry proti odumřelým kožním buňkám uvolňovaným nositelem:

– EN 143 testuje účinnost filtrace částic.
– ASTM F2101 testuje bakteriální filtrační účinnost.

Kromě kvalitativních testů, které měří permeační výkon, může oděv navržený pro pohodlí a prodyšnost pracovníka pomoci snížit počet částic uvolňovaných pracovníkem. Prodyšné, bezprašné materiály jako DuPont™ Tyvek® přispívají ke snížení pocení pracovníka a tím i rizika kontaminace. Oděvy umožňující pohyb mají podobný účinek a snižují nepohodlí pracovníka, což také snižuje uvolňování částic.

Nařízení přílohy GMP1 pro čisté místnosti výroby HPAPI

V příloze 1 GMP (Dobrých výrobních praxí) jsou čisté místnosti rozděleny do čtyř tříd podle maximální přípustné koncentrace částic ve vzduchu na kubický metr. Třída A má nejpřísnější kritéria s maximálním počtem částic 3.520 ≥ 0,5 μm/m3. Třída D má nejnižší požadavky s maximálním počtem částic 3.520.000 ≥ 0,5 μm/m3. V příloze 1 GMP jsou požadavky na oděv pro každou třídu čisté místnosti stanoveny na základě typu činnosti a možného rizika kontaminace.

V čistých místnostech třídy A/B, například používaných ve výzkumných laboratořích, se obvykle používají menší množství látek. To snižuje riziko expozice nebezpečným látkám, ale pracovníci mohou být stále vystaveni konečné dávce HPAPI. Naopak, zabránění kontaminaci produktů v čistých místnostech třídy A/B je velmi důležité. Ochranné oděvy v těchto místnostech by měly splňovat požadavky přílohy 1 GMP i bezpečnostní požadavky na osobní ochranné prostředky.

V čistých místnostech třídy C/D (například výrobní prostory) se manipuluje s větším množstvím HPAPI v vyšší koncentraci než v třídách A/B. Proto má v těchto prostředích (například při plnění látek) ochrana personálu přednost před požadavky na čistotu. Ochranné oděvy jsou tříděny podle úrovně ochrany (například kategorie III, typ 4-B).

Bezpečnější budoucnost výroby HPAPI

Výroba HPAPI umožnila díky cílenému farmaceutickému účinku významný pokrok ve farmaceutickém vývoji. Růst trhu v tomto sektoru zdůrazňuje důležitost výroby HPAPI a nutnost dodržování požadavků na čisté prostory jak k ochraně obsluhy, tak k prevenci kontaminace produktů.

Příloha 1 GMP kategorizuje čisté místnosti podle rizika pouze podle kontaminace prostoru částicemi (ochrana produktu). Při práci s nebezpečnými látkami, jako jsou HPAPI, je však třeba zohlednit i expozici nebezpečným látkám. V závislosti na rizicích spojených s činnostmi jsou stanoveny různé požadavky na oděv. Současně předpisy o osobních ochranných prostředcích a posouzení rizik určují úroveň ochrany potřebnou pro bezpečnost obsluhy v závislosti na formě nebezpečné látky a riziku expozice. Pro výrobce HPAPI je klíčové znát různé právní požadavky a zvolit nejvhodnější ochranný oděv pro své použití.

Průvodce pro manažery HSE od DuPont o čistících oděvech pro výrobu HPAPI je k dispozici ke stažení zde: https://www.dupont.de/personal-protection/pharmaceutical-industries-ppe.html?src=EMEA_DE_SafetyPersonalProtection_GB_PR_External_HPAPIEguide#hpapi

(1) https://www.marketsandmarkets.com/Market-Reports/high-potency-api-market-36582475.html
(2) Ramstorp M., „Introduction to Contamination Control and Cleanroom Technology“, Wiley VCH, 2000, Weinheim (Německo)
(3) https://health.ec.europa.eu/system/files/2022-08/20220825_gmp-an1_en_0.pdf