SmartGAS podporuje marsovskou expedici

Senzory od smartGAS budou nepřetržitě sledovat funkčnost modulu MOXIE.

U vesmírné mise Mars 2020 chtějí vědci mimo jiné otestovat, zda je možné získat kyslík (O2) z extrémně CO2 bohaté atmosféry planety pro dýchání a jako palivo pro kosmické lodě a rakety. Speciální modul na palubě marsovského roveru „Perseverance“ má oddělit kyslík od CO2 sloučenin marsovské atmosféry, který pak může být použit jako palivo. Senzory CO a CO2 ze série Flow EVO od smartGAS umožňují vědcům nepřetržité sledování koncentrací plynů v speciálním experimentálním modulu.

Kontakt s marsovskou misí vznikl prostřednictvím Jet Propulsion Laboratory (JPL), které vyvíjí pohonnou techniku pro kosmickou loď a rover a úzce spolupracuje s Massachusetts Institute of Technology MIT. „Pro projekt bylo u nás požádáno o přibližně 70 senzorů CO a CO2,“ uvádí Volker Huelsekopf ze smartGAS. „Většina z nich byla předem nasazena v modulu k testování, jiné budou přímo na Marsu sledovat funkci modulu.“ Senzory od smartGAS měří uvnitř modulu obsah CO nebo CO2 a tím řídí proces získávání O2. Posádka na Zemi může podle naměřených koncentrací plynů zjistit, zda proces probíhá podle plánu.

Pro omezený prostor na roveru vyvinuli inženýři z MIT kompaktní modul nazvaný MOXIE (Mars Oxygen In-Situ Resource Utilization Experiment), který má velikost autobaterie. V něm jsou atomy kyslíku oddělovány od CO2 sloučenin v marsovské atmosféře. Pokud budou testy úspěšné, na Marsu bude pomocí podobného modulu o přibližně stokrát větší velikosti vyrábět kyslík. Tento modul bude sloužit k zásobování budoucích misí a jako palivo pro kosmické lodě.

Projekt má zásadní význam pro realizaci pilotovaných misí na Mars, protože ty jsou vzhledem k obrovské vzdálenosti mezi Zemí a Marsem v současnosti nereálné. Množství paliva potřebného k překonání vzdálenosti při zpátečním letu by bylo tak velké, že by jej raketa nemohla dopravit. S výrobou kyslíku na Marsu by však raketa na Zemi potřebovala pouze část paliva pro zpáteční let, což přináší technické výhody.

Start mise byl 30. července 2020 (https://mars.nasa.gov/mars2020/). Rover bude na povrchu Marsu provádět další experimenty a sbírat vzorky hornin. Vědci od nich očekávají nové poznatky o geologii červené planety.