Okno do života na Měsíci

Náš Měsíc je dnes bez života a obyvatelný. Neexistuje žádná významná atmosféra, žádná kapalná voda na povrchu, žádná magnetosféra na ochranu před slunečními větry a kosmickým zářením, stejně jako velké teplotní výkyvy. Spojovat tento Měsíc s obyvatelností se zdá být odvážné a obrací to současné hypotézy naruby. Prof. Dr. Dirk Schulze-Makuch, astrobiolog na Technické univerzitě v Berlíně, a jeho kolega Ian A. Crawford z Londýnské univerzity shromáždili a porovnali nejnovější výzkumy týkající se analýzy půdních a horninových vzorků. Došli k závěru, že před více než třemi miliardami let mohl existovat časový okno, ve kterém bylo na našem přirozeném satelitovi možné život. Jejich výsledky a závěry právě publikovali v prestižním odborném časopise „Astrobiology“.

„Nejde o to najít ‚zelené mužíčky‘. Bakterie a mikroby jsou také biologický život a především: tyto primitivní formy života jsou základem pro vývoj vyšších, inteligentnějších, také technicky využívajících forem života,“ říká Dirk Schulze-Makuch z centra pro astronomie a astrofyziku na TU, který již několik let na TU v Berlíně zkoumá téma „Život na exoplanetách“, mimo jiné s podporou ERC grantu Evropské výzkumné rady (https://www-astro.physik.tu-berlin.de/Atacama-project). Může se pochlubit již několika pozoruhodnými výsledky, zejména pokud jde o pravděpodobný mikrobiální život na Marsu.

„Předpokládáme, že Měsíc vznikl jako výsledek obrovského srážky Země s jiným nebeským tělesem před 4,5 miliardami let,“ říká Schulze-Makuch. Únikové látky a tekutiny se však mohly zachovat v částech nedávno vzniklého Měsíce nebo byly přineseny dopadem meteoritů – jejichž četnost je na povrchu Měsíce stále patrná. Jiní vědci již dříve předpokládali, že v tomto raném období mohly také formovat krátery erupce a uvolňování lávy, a tím vzniknout velké množství plynů, které mohly vytvořit ochrannou atmosféru, jež mohla existovat asi 70 milionů let. „Atmosféra Měsíce před asi 3,5 miliardami let byla pravděpodobně hustší než dnešní atmosféra Marsu. Celkově z toho plyne významné časové okno, ve kterém mohla existovat nejen kapalná voda na povrchu Měsíce, ale také život,“ dodává Schulze-Makuch.

Před asi čtyřmi miliardami let, když na Zemi vznikl první život, došlo k srážkám mnoha asteroidů a meteoritů s planetou. Bakterie mohly z Země dorazit na Měsíc, přežít impakt a let, a to právě v tom časovém okně, kdy na Měsíci bylo možné život, když na povrchu byla přítomna voda v rané atmosféře, stejně jako magnetické pole. Ve vzorcích hornin z povrchu Měsíce, které byly během misí na Měsíc shromážděny, jsou přítomny stopy oxidačních procesů a hydrotermálních dějů.

Pro další potvrzení těchto prvotních výsledků a vysoce spekulativních hypotéz je podle vědců nezbytné rozvíjet příslušné výzkumné programy po celém světě. Doporučují provádět tyto studie v nových (měsících) simulačních komorách, stejně jako na Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Pouze tak lze otestovat, zda mohlo existovat rané časové okno pro život na Měsíci.

Článek od Dirka Schulze-Makucha a Iana A. Crawforda „Bylo na Měsíci rané okno obyvatelnosti?“ je publikován jako Open Access v nakladatelství Mary Ann Liebert.