Mezinárodní normy pro jednotné čištění

Vztah k tématu »Technická čistota« se stále více stává důležitým pro podniky v automobilovém průmyslu: Pokud i jediná součástka vykazuje nejmenší znečištění částicemi, může to vést k vážným chybám na vozidle. Pro celý odvětví je proto nutné pomocí jasně definovaných metod kontrolovat úroveň čistoty všech součástí vozidla. Pro Německo již existuje pevná pravidla – VDA 19.1. Toto však po rozsáhlé revizi s mezinárodní směrnicí ISO 16232 již není plně kompatibilní. Fraunhofer IPA nyní chce ve spolupráci s několika výrobci automobilů po celém světě vytvořit srovnatelné standardy a normu upravit.

Již v roce 2001 se technici zabývající se čistotou z Fraunhofer IPA věnovali tématu »Technická čistota v automobilovém průmyslu«. Vědci sestavili první verzi VDA 19, která platila do začátku roku 2015. »Do té doby se obsah VDA 19 a mezinárodního protějšku ISO 16232 shodoval«, vysvětluje Dr. Markus Rochowicz, vedoucí skupiny pro techniku čistoty ve Fraunhofer IPA. V letech 2012 až 2014 však byla německá norma zásadně přepracována. Od jejího nového vydání začátkem roku 2015 je pro výrobce obtížné mezinárodně srovnávat technickou čistotu jejich součástí. »Stále více výrobců a dodavatelů automobilů požaduje jednotná pravidla«, říká odborník.

Silné spojení s zkušenostmi v měřicí technice

Na tento úkol se nyní chopí experti na techniku čistoty z Fraunhofer IPA. Společně s firmami z automobilového průmyslu a měřicí techniky chtějí vědci přizpůsobit normu ISO 16232 německé normě VDA 19.1. »Mezi nimi jsou například Daimler, Mahle, Bosch, VW a Zeiss«, informuje Rochowicz. Vedoucí skupiny je rád, že má za sebou silné spojení. »Když úspěšné firmy z Německa s dlouholetými zkušenostmi požadují standardy, norma se rychle prosadí i na mezinárodní úrovni«, je přesvědčen Rochowicz. O normu mají zájem i země, které vyrábějí vozidla po celém světě: »Firmy z Japonska, USA, Francie a Švédska již také vyjádřily zájem na spolupráci na normě«, těší se Rochowicz.

Méně parametrů a stanovené postupy

S novou směrnicí chtějí experti ze Stuttgartu zajistit srovnatelné mezinárodní výsledky měření. »Problém technické čistoty je v tom, že musí být zjišťována několika postupy v laboratoři«, popisuje Rochowicz. Tak je z povrchů součástí extrahován zbytkový nečistot, filtruje se a následně mikroskopicky analyzuje. »Dosud neexistují jednoznačné směrnice pro tento postup ani pevné hodnoty parametrů«, říká Rochowicz. Výsledkem jsou měření s odchylkami až do čtyřnásobku – »katastrofa pro kontrolory kvality«, upozorňuje Rochowicz. Nová norma ISO 16232 má konečně přinést jasno: »Chceme podobně jako u VDA 19 výrazně omezit počet parametrů. Navíc stanovíme, jak má měření probíhat. Upravená norma by měla kontrolorům například předepisovat, jakou extrakci mají provést, jaký filtr použít a jak si mají nastavit mikroskop«, vysvětluje vedoucí skupiny. Kick-off setkání této skupiny se uskuteční 30. září 2015 ve Fraunhofer IPA ve Stuttgartu. Plánují čtyři setkání ročně s mezinárodní účastí. Po dvanácti měsících chce tým zveřejnit základní dokument, který bude sloužit jako podklad pro novou normu ISO 16232.