M&A transakce jako součást podnikové strategie

„Dr. Axel Wahl LL.M. je národní partner v frankfurtském kanceláři mezinárodní advokátní kanceláře Willkie, Farr & Gallagher LLP. Radí společnostem v otázkách korporátního práva a v souvislosti s národními a mezinárodními fúzemi a akvizicemi.“

Význam nadobudnutí a odprodeje podílových účastí ve společnosti a zakládání společných podniků se v posledních letech výrazně zvýšil jako součást podnikové strategie pro střední podniky. Vzhledem ke složitosti těchto transakcí je třeba se vyvarovat nástrah.

A.  Úvod

Termín M&A jako zkratka pro Mergers & Acquisitions pochází z angličtiny a označuje fúze a akvizice. Tím je myšleno změna vlastnické struktury prostřednictvím sloučení dvou dosud samostatných společností (fúze) nebo částečný nebo úplný nákup společnosti konkurentem či finančním investorem (akvizice). Do tohoto právního odvětví patří také zakládání společných podniků (tzv. joint ventures).

Význam transakcí M&A pro střední podniky v posledních letech výrazně vzrostl. Z pohledu středně velké společnosti se M&A transakce zvláště zvažují za účelem dosažení následujících strategických cílů:

- Generování vlastního kapitálu pro další rozvoj společnosti
- Sdílení know-how v rámci společného podniku
- Prodej části podniku v rámci strategického směřování
- Růst společnosti
- Nástup do funkce nástupce

Z důvodu právní složitosti, vysokých objemů transakcí a s tím souvisejících rizik je klíčové pečlivé plánování a doprovázení procesu M&A. Příspěvek uvádí na několika příkladech možné nástrahy a možnosti strukturování.

B.  Vlastní kapitálové financování

Financování společnosti prostřednictvím vlastního kapitálu může být zajímavou alternativou k financování prostřednictvím úvěrů nebo dluhopisů pro střední podniky. K tomu může dojít v rámci zvýšení kapitálu vydáním nových podílů na společnosti jednomu nebo více investorům. To platí zejména v případech, kdy jsou náklady na úvěr nebo financování na kapitálovém trhu vysoké a s tím spojená omezení v řízení společnosti (například stanovení ukazatelů apod.) jsou nežádoucí.

Zásah investora jako spoluvlastníka vyžaduje komplexní úpravu vzájemných práv a povinností, aby bylo zajištěno úspěšné řízení společnosti i v budoucnu. Kromě možných změn společenské smlouvy se obvykle uzavírá akcionářská dohoda (Shareholders’ Agreement). Účelem této samostatné dohody je upravit řízení společnosti a vztahy mezi akcionáři. Ve srovnání s tím, že takové ustanovení jsou obsažena ve společenské smlouvě, je akcionářská dohoda zvlášť nevystavena povinnosti zveřejnění v obchodním rejstříku.

Pro takovéto podíly jsou primárně vhodní finanční investoři. Ti drží podíl pouze přibližně 3 až 7 let, než své podíly dále prodají. Aby se stávající společník po odchodu finančního investora neocitl tváří v tvář nepříjemnému novému společníkovi, musí být i odchod (exit) pečlivě smluvně upraven, například prostřednictvím opcí Call-/Put- nebo předkupních práv. Také řešení konfliktů mezi společníky vyžaduje podrobnou úpravu, pro kterou existují osvědčené mechanismy.

C.  Joint ventures

Dobrou cestou k proniknutí na nové trhy nebo k využití obchodních příležitostí může být založení společného podniku s jedním nebo více partnery. Založení joint venture může být vhodné například ke sdružení různých odborností nebo k získání prostředků na plánovanou investici.

Opět je třeba komplexní smluvní úprava ve společenské dohodě. Ve srovnání s investicí od finančního investora jsou při spolupráci mezi konkurenty především otázky týkající se ochrany know-how nebo využívání například vyvinutých patentů apod. Dále je nutné pečlivě upravit, jak lze efektivně a v souladu s antimonopolními předpisy zabránit nebo alespoň omezit konkurenci ze strany partnerů.

D.  Strategické nadobudnutí a odprodej

Rozvoj společnosti může dojít do bodu, kdy je rozumné soustředit se na jádrovou činnost podnikání. Na druhé straně může společnost dosáhnout hranice organického růstu nebo očekávat výhody (zejména synergie) prostřednictvím akvizice jiné společnosti. V prvním případě může být vhodný odprodej částí podniku, v druhém strategické nákupy.

I.  Prodejní situace

Rozhodne-li se prodávající pro částečný prodej (nebo, protože chybí vhodný nástupce, pro úplný prodej), nastává řada otázek, které vyžadují komplexní řízení procesu. Například je třeba případně oddělit část společnosti, která se prodává, od zbytku prostřednictvím tzv. carve out, aby se oddělily rizikové oblasti. Tento proces někdy přináší velmi složité právní otázky. Pokud například obě části společnosti sdílejí společné patenty nebo služby, je třeba upravit, jak bude po oddělení pokračováno nebo nahrazeno jejich využívání.

Také ochrana know-how při prodeji je – zvláště u firem v oblasti vysokých technologií – zvlášť citlivé téma. Zde je třeba prostřednictvím uzavření důvěrnostních ujednání zajistit co nejkomplexnější ochranu prodávajícího, například proti odcizení klíčových zaměstnanců. Dále je třeba připravit důkladné prověření prodávané společnosti zájemci o koupi v rámci finanční a právní due diligence. Je třeba pečlivě zvážit, jaké informace a kdy budou zpřístupněny a vůči jakým zájemcům. U vysoce citlivých dat lze uvažovat o zvláštních opatřeních, například omezení přístupu na určité osoby nebo pouze umožnění nahlédnutí.

Nakonec je třeba prostřednictvím zveřejnění dokumentů týkajících se odpovědnosti a chytré úpravy kupní smlouvy minimalizovat rizika odpovědnosti. Zde je důležité zaměřit se na režim záruk a omezení odpovědnosti ve smlouvě. Zde se vyplatí znalost odvětví, aby bylo možné efektivně prosadit mechanismy omezení odpovědnosti a vyloučit záruky u rizikových skutečností.

II.  Kupní situace

V kupní situaci je především třeba zajistit, aby kupující obdržel za kupní cenu slíbenou protihodnotu. Naopak je třeba na straně zájemce o koupi identifikovat v rámci due diligence finanční a právní rizika související s realizací transakce. Pokud například kupující plánuje koupit společnost, aby získal know-how pro nový postup, musí poradce posoudit, zda prodávající vlastní potřebné patenty a povolení a jaké jsou jejich rozsah a doba platnosti. Dále je třeba zajistit přechod těchto práv a licencí při koupi. V této fázi je třeba identifikovat možná rizika odpovědnosti a správně zohlednit zájmy obou stran, aniž by se zdržovalo nebo znemožnilo ekonomicky smysluplné jednání. Velkou roli hraje zejména vyjednávání různých aspektů kupní smlouvy.

E.  Závěr

Transakce M&A mohou být rozumným aspektem rozvoje společnosti. Nabízí se mnoho příležitostí k novému postavení na trhu a k získání likvidity. Na druhé straně jsou zde rizika, která mohou ohrozit existenci skutečně fungující společnosti. Proto platí: dobrá rada je sice drahá, špatná rada může být však podstatně dražší. Spolupráce s zkušeným poradcem se bezpochyby vyplatí pro minimalizaci rizik, ale také přímo ovlivňuje pozitivní a rychlý průběh transakce a tím i její ekonomický úspěch. Zejména zkušení poradci mohou nabídnout řešení pro sladění odlišných zájmů a díky rychlému a bezproblémovému průběhu minimalizovat (negativní) dopady na podnikání společnosti.

„Dr. Axel Wahl LL.M. je národní partner v frankfurtském zastoupení mezinárodní advokátní kanceláře Willkie, Farr & Gallagher LLP. Radí společnostem v otázkách korporátního práva a v souvislosti s národními a mezinárodními transakcemi M&A.“