Zahájení výstavby nanotechnologického laboratoře

Zahájení výstavby nanotechnologického laboratoře

ETH Zürich a IBM výzkumné laboratoře Zürich dnes položily základní kámen nového společného nanotechnologického laboratoře na pozemku IBM v Rüschlikonu. Investice ve výši 90 milionů švýcarských franků je součástí strategického partnerství obou institucí. Od roku 2011 by měly být zahájeny první projekty výzkumu.

Přibližně před rokem oznámily IBM výzkumná laboratoř a ETH Zürich strategické partnerství v oblasti nanovědy. (viz online článek ETH Life ze dne 25.6.2008) Klíčovým prvkem spolupráce je výstavba nového výzkumného laboratoře pro nanotechnologie na pozemku IBM v Rüschlikonu. Dnes ráno položili zástupci obou institucí základní kámen tohoto perspektivního nového objektu. Přibližně 400 hostů z politiky, vědy a průmyslu se zúčastnilo této události.

Společné nanotechnologické laboratoře podporuje interdisciplinární spolupráci talentovaných a angažovaných vědkyň a vědců. Předseda rady ETH Dr. Fritz Schiesser ve svém projevu zdůraznil: „Vnější spolupráce vědy, průmyslu a společnosti a vnitřní spolupráce v rámci ETH jsou pro mě jako předsedu rady ETH zvlášť důležité. Nové nanotechnologické laboratoře IBM a ETH Zürich výrazně podpoří tyto cíle a ukážou, že celek je více než součet částí.“ Župní radní Curychu Dr. Thomas Heiniger se zaměřil na strategický význam nového laboratoře pro místo Zürich: „Základní kámen společného nanotechnologického laboratoře ETH Zürich a IBM je dalším milníkem v profilování našeho kantonu jako předního světového výzkumného a high-tech místa. Takové odvážné investice jsou nejlepší odpovědí na současnou složitou ekonomickou situaci.“ Prezident ETH Ralph Eichler poděkoval za konstruktivní spolupráci s IBM: „Jsem nadšený, jak snadno byl vyjednán smluvní rámec s IBM a na jaké vzájemné svobody jsme se mohli dohodnout ve spolupráci. Je to důležitý stavební kámen pro objevy a inovace.“

Laboratoř také pro externí partnery
Důraz byl kladen i na význam úzké spolupráce vědy a průmyslu. Ta vytváří předpoklady pro inovace a růst. Dr. Matthias Kaiserswerth, ředitel IBM výzkumné laboratoře Zürich, ve svém projevu zdůraznil: „Jsme přesvědčeni, že problémy našeho světa nelze řešit samostatně, ale pouze prostřednictvím spolupráce a partnerství. Přítomnost vynikajících vědeckých institucí a vysoce specializovaných a silných průmyslových odvětví činí Švýcarsko ideálním místem pro spolupráci.“

Spolupráce v novém laboratoři je otevřená i dalším zájemcům z vědy a průmyslu. Již byl nalezen první externí partner, a to EMPA. S novým nanotechnologickým laboratoří jsou ETH Zürich a IBM na cestě posunout nanotechnologie na vyšší úroveň. Výzkumné oblasti obou institucí sahají od základního výzkumu po aplikovaný výzkum. Oblasti společného výzkumu zahrnují mimo jiné uhlíkově založené materiály, nano-fotoniku, spintroniku, nanotahové a tribologii.

Vynikající výzkumné prostředí
Nové výzkumné centrum s rozlohou přibližně 6000 metrů čtverečních na čtyřech podlažích nabídne nejmodernější výzkumné prostředí. Hlavním prvkem budovy bude téměř 900metrový čistý prostor vybavený více než 50 na míru šitými přístroji. Novostavba bude dále disponovat speciálními laboratořemi pro extrémně citlivé měření a experimenty. Ty budou chráněny trojitým stíněním před veškerými vnějšími vlivy, jako jsou otřesy, elektromagnetická pole nebo teplotní výkyvy. Budova musí splnit přísné požadavky na energetickou účinnost. Konkrétně bude realizován energeticky úsporný koncept, který bude zahrnovat použití zemních sond a fotovoltaiky, čímž se sníží spotřeba energie budovy.

Novostavba má investiční objem přibližně 90 milionů franků, z čehož asi 30 milionů připadá na technickou infrastrukturu. Tyto náklady na infrastrukturu a provozní náklady si rozdělí partneři; IBM navíc ponese náklady na budovu. ETH Zürich bude prostory pronajímat. Infrastruktura bude k dispozici jak pro společné, tak i pro samostatné projekty zúčastněných partnerů. Výzkumné aktivity by měly začít v roce 2011.

Nanotechnologie: malý rozměr, velký potenciál
Nanotechnologie je průřezová technologie, od které se očekávají inovace v různých oblastech. Používá funkce na mimořádně malém měřítku a zaměřuje se na struktury a procesy v rozměrech pod 100 nanometrů – přibližně 400krát tenčí než lidský vlas. Čím dál více aplikací nanotechnologie proniká do každodenních produktů. Patří sem například odolné laky na auta nebo odpuzující nečistoty textilie. Tyto aplikace využívají efektů na nanoúrovni a zlepšují funkčnost a životnost produktů a materiálů. Ještě větší potenciál mají budoucí aplikace v oblastech jako nanoelektronika, senzory, medicína nebo energetika a životní prostředí.

Výzkum na ETH Zürich a IBM výzkumné laboratoři v Rüschlikonu přinesl z Curychu opakovaně klíčové impulzy v nanovědě. Mezi nejvýznamnější patří průlomové koncepty kvantové mechaniky od ETH fyzika a nositele Nobelovy ceny Wolfganga Pauliho nebo vývoj skenovacího tunelového mikroskopu Gerdem Binnigem a Heinrich Rohrerem v IBM výzkumné laboratoři Zürich, za což získali v roce 1986 Nobelovu cenu za fyziku. Tento přístroj umožnil první pohled do světa atomů.

Obrázek: Vrcholem položení základního kamene bylo zatavení časové kapsle, naplněné dary a památkami zaměstnanců ETH a IBM. (zleva doprava) Werner Escher, doktorand ETH v IBM, Antje Rey, doktorand ETH v IBM; Dimos Poulikakos, vedoucí laboratoře termodynamiky v nových technologiích na Ústavu energetického inženýrství, ETH Zürich; Dr. Paul Seidler, koordinátor nanotechnologického laboratoře v IBM výzkumné laboratoři Zürich, Hesham Ghoneim, doktorand ETHZ v IBM. (Obrázek: IBM)
Zdroj: ETH Eidgenössische Technische Hochschule Zürich