Z vesmíru pro každodenní život

ERIS by měl kromě toho zahrnovat technologická centra pro robotiku a využívání surovin na místě (viz text). Patří sem velký simulátor pro planetární povrchy, který dokáže vytvářet teploty od +/- 150 stupňů Celsia, robotická testovací hala a venkovní prostory pro experimenty. Třetí technologické centrum "Habitaty" zahrnuje testovací biosféru (s skleněnou kopulí uprostřed) a simulátor pro habitatové technologie s vyměnitelnými moduly a prostorem pro až šest osob, ve kterém lze realizovat uzavřené oběhy látek. Budovy pro administrativu, návštěvnické centrum a řídicí centrum mise dokreslují kompletní výzkumný celek ERIS.

Velké výzkumné centrum ERIS má vzniknout v Saské Lužici nebo v prostředí středního Německa. Kromě vědeckých budov je v blízkosti plánován také inovativní obytný park, průmyslový park Spacetech a průmyslový park Greentech.

Obor letectví a kosmického inženýrství na Technické univerzitě (TU) Berlín se významně podílí na plánovaném velkém výzkumném centru European Research Institute for Space Resources (ERIS), kde mají být vyvíjeny nové technologie pro vesmír a využívány pro udržitelný život na Zemi. Návrh projektu je nyní v posledním kole soutěže „Vědění vytváří perspektivy pro region!“. Tato soutěž byla vypsána Spolkovým ministerstvem školství a výzkumu (BMBF), Saským státem a Sasko-Anhaltským spolkovým zemím. Vzniknout mají dvě velká výzkumná centra, jedno v Saské Lužici a druhé v prostředí střední Německo. Celková podpora činí 1,1 miliardy eur na každé centrum. Rozhodnutí by mělo být přijato na konci září.

Ze zhruba 100 předložených konceptuálních návrhů v dvoustupňové výzvě doporučilo BMBF šest nejpřesvědčivějších pro další fázi financování. Tyto projekty měly možnost do konce dubna 2022 vytvořit posuzovatelný koncept. Iniciativu podala TU Bergakademie Freiberg, přičemž žádost na velké výzkumné centrum ERIS zaměřené na vesmírné zdroje byla podána. Konsorcium ERIS v současnosti tvoří 66 partnerů z výzkumu a průmyslu a počítá s vytvořením 1 200 nových pracovních míst v regionu. Cílem projektu je inovativní řešení aktuálních problémů na Zemi prostřednictvím pokroku ve vesmírném výzkumu. Program zahrnuje například nové šetrné výrobní postupy, udržitelnou zásobování lidí a průzkum nových zdrojů surovin.

Vesmírná technika je již dnes součástí každodenního života

„Vyspělé technologie z vesmírného výzkumu jsou již nyní neustále využívány na Zemi a formují náš každodenní život,“ říká prof. Dr.-Ing. Enrico Stoll, vedoucí oboru oboru letectví a kosmického inženýrství na TU Berlín a jeden ze čtyř mluvčích ERIS. Patří sem například GPS navigační systémy, fotoaparáty v chytrých telefonech s CMOS senzory, infračervené teploměry, ale také vodní filtry a inzulínové pumpy. Technologie a procesy vyvinuté například pro stavbu výzkumné stanice na Měsíci nebo Marsu mají rovněž obrovský transferový a inovační potenciál. „Tyto techniky, například 3D tisk, pokrývají zcela odlišná pole použití a mohly by zásadně zlepšit náš způsob života,“ vysvětluje Stoll.

Zkušenosti v oblasti satelitů, robotiky a 3D tisku

Obor letectví a kosmického inženýrství přináší do žádosti své odborné znalosti především v oblasti výrobních technologií a podporuje například průzkum zdrojů a robotiku. S dlouholetými zkušenostmi s konstrukcí satelitů má tento obor již pevné základy pro vývoj kosmických systémů pro cizí nebeské tělesa. Výzkumná skupina „Průzkum a pohony“ se zabývá technologiemi využití zdrojů na Měsíci, tzv. In-Situ Resource Utilization (ISRU). Především jde o všudypřítomný měsíční regolith (lidově měsíční prach). Z něj lze extrahovat cenné prvky, například kovy nebo kyslík, které jsou nezbytné pro stavbu výzkumné stanice. Další výzkumné projekty se zaměřují na výrobu struktur a mezivýrobků přímo z regolithu. Pomocí laseru nebo soustředěného slunečního světla lze regolith tavit a v budoucnu jej využívat jako stavební materiál pro budovy a silnice na Měsíci.

Vesmírná technika není zbytečná odbočka

„Plánované velké výzkumné centrum ERIS spojuje kompetence z oblastí vesmírného výzkumu, zdrojů, energie, výroby a environmentálních technologií a tím odemyká komplexní rozvojové potenciály,“ říká Simon Stapperfend, odpovědný projektový manažer na straně TU Berlín. Vesmírná technika proto není zbytečnou odbočkou, ale inspirací pro nové technologie na Zemi. „Technologie umožňující lidský život na Měsíci a Marsu mohou také na Zemi pomoci omezit spotřebu zdrojů na nezbytné minimum, uzavřít místní kruh výrobních cyklů a šetřit energii.“ Extrémní podmínky na Měsíci a Marsu a omezení na zdroje získávané přímo na místě by měly vést k tomu, že všechny pomocné látky budou muset být regenerovány a vráceny do cyklu, což má mnoho společného s výzvami udržitelnosti ve společnosti. Kvůli nepřátelským podmínkám na Měsíci by navíc musely být mnohé složité úkoly spolehlivě plněny roboty, což by tomuto výzkumnému oboru mohlo přinést nové impulzy i pro aplikace na Zemi.