- F+E a Sdružení zájmů
- Přeloženo pomocí AI
Německý výzkum nanotechnologií ve spánku růženky
Od 0 na 100 a zpět – tak lze popsat nadšení okolo nanotechnologie v Německu. Zatímco nové materiály jsou stále intenzivně zkoumány v asijských zemích, německá euforie z nanotechnologií slábne. Důvodem jsou chybějící škálovací metody, které by umožnily přenést nanoskopickou velikost do reálného světa. S cílem posunout německý výzkum v této oblasti vpřed, založil Fraunhofer IPA v roce 2006 odbornou konferenci »Stuttgart NanoDays«. Letos se od 17. do 19. září setkali na Max-Planckově institutu ve Stuttgartu-Büsnau mezinárodní účastníci.
Nanokohlené látky mají díky svým elektrochemickým efektům výjimečné vlastnosti materiálů. Patří mezi ně například bezztrátová elektrická vodivost, extrémní pevnost a chemická a tepelná odolnost. Tyto potenciály jsou však zatím využitelné pouze na nanoskopické úrovni. Ivica Kolaric, vedoucí oddělení »Funkční materiály« ve Fraunhofer IPA, proto vidí naléhavou potřebu výzkumu v této oblasti. »Poměr nanometru k metru odpovídá poměru tenisového míčku k Zemi. Abychom z materiálů mohli těžit, musíme je nejprve převést do průmyslově využitelných velikostí,« vysvětluje.
Úzká spolupráce s mezinárodním výzkumem, politikou a průmyslem
Zatímco v asijských regionech se kontinuálně pracuje na škálovacích metodách, německý výzkum v této oblasti výrazně zaostává. »Stále více upadáme do spánku jako v pohádce o Šípkové Růžence. Praktické výsledky však získáme pouze tehdy, když budeme aktivní,« říká Kolaric. Aby mohl tento potenciálně bohatý výzkumný obor dále rozvíjet, založil oddělení »Funkční materiály« v roce 2006 iniciativu »Stuttgart NanoDays«. Cílem bylo umožnit pragmatickou výměnu mezi výzkumem, politikou a průmyslem. Mezinárodní odborníci z základního i aplikovaného výzkumu každý rok představují své nejnovější poznatky. »Kromě přenosu znalostí nám však jde také o to, ukázat, které aplikační oblasti stojí za to,« říká Kolaric k této konferenci.
Na letošních »6. Stuttgart NanoDays« se sešlo přibližně 60 účastníků. Do diskuzí se zapojili přední vědci, mimo jiné z Japonska, Číny, Nového Zélandu, USA, Francie, Rakouska a Irska. Zahájení obstaral Ivica Kolaric svým úvodním příspěvkem ve středu. Hlavním tématem byla vliv sociálních médií na nanovědu. Zejména na videoplatformě YouTube je u spotřebitelů vytvářena očekávání, která nelze naplnit. »Sociální média pomáhají nanotechnologii získat větší povědomí, ale často zjednodušují její metody. To vede ke zklamání uživatelů a brzdí pokrok ve výzkumu,« vysvětlil Kolaric ve své přednášce. Podle odborníka je nezbytné upozorňovat na výzvy a o nich diskutovat. Stejně interdisciplinárně byly pojaty i následující přednášky. Sivaram Arepalli z »NanoScience and Technology Consultants LLC« v Hamptonu v USA například hovořil o využití nanomateriálů s ohledem na energeticky efektivní získávání energie.
![]()
Fraunhofer-Institut für Produktionstechnik und Automatisierung IPA
Nobelstraße 12
70569 Stuttgart
Německo
Telefon: +49 711 970 1667
E-mail: joerg-dieter.walz@ipa.fraunhofer.de
Internet: http://www.ipa.fraunhofer.de








