České vesnice nebo nutná investice?

Při použití dezinfekčních prostředků se stále objevují mezery v účinnosti. Laboratoř L+S ukazuje, jak se před nimi lépe chránit.

Už jste se někdy ptali, proč i přes použití různých dezinfekčních prostředků v hygienickém monitoringu vedle typických neškodných kožních mikroorganismů opakovaně nacházíme i kritické mikroorganismy (například bakteriální spórobildné nebo plísně)? Stál jste již při úředním auditu tváří v tvář inspektorovi, který se ptal na data o validaci dezinfekčních prostředků? Nebo už nechcete být spokojeni pouze s dobrými výsledky monitoringu, ale chcete být také připraveni na případ náhlé havárie? I když to zní jednoduše: Použití uvedeného dezinfekčního prostředku dnes již nestačí.

Výběr a kvalifikace vhodných dezinfekčních prostředků v farmaceutickém prostředí je stále velkou výzvou. Nehraje roli jen základní účinnost produktu vůči různým mikroorganismům. Dezinfekční prostředek je vybírán také s ohledem na šetrnost k materiálům, bezpečnost použití a účinnost. Použití nevhodných přípravků může mít nejen finanční dopady – má také přímý vliv na bezpečnost produktu, pokud nelze zajistit, že budou spolehlivě zničeny především patogenní mikroorganismy!

Proč nestačí pouze výrobní data

V průběhu posledních deseti let bylo při řadě validací dezinfekčních prostředků provedených laboratoří L+S odhaleno mnoho mezer v účinnosti. Částečně je to způsobeno použitím nevhodných produktů a strategií, například používáním alkoholických přípravků proti bakteriálním spórám. Na druhé straně však pokyny výrobců nejsou vždy správně dodržovány. Pokud při studii dezinfekčního prostředku zjistíme nedostatečnou účinnost, neznamená to nutně, že je produkt zcela nevhodný.

Produkty jsou často testovány podle medicínsky relevantních kritérií, která však obvykle neodpovídají podmínkám v farmaceutickém prostředí.

Obzvláště pokud jde o spektrum mikroorganismů a materiály povrchů, se použití v klinickém prostředí a ve farmaceutickém průmyslu velmi liší. Proto je klíčové pečlivě vybrat návrh testu a nechat provést testy v laboratoři, která má velké zkušenosti s tvorbou zákaznicky specifických návrhů testů pro kontrolu účinnosti dezinfekčních prostředků.

Výběr vhodných dezinfekčních prostředků

Začněme však prvním krokem, a to výběrem vhodných dezinfekčních prostředků. Pro předběžný výběr je užitečné se například orientovat podle seznamu VAH (Sdružení pro aplikovanou hygienu). Produkty uvedené na tomto seznamu byly alespoň dvěma nezávislými hodnotiteli testovány podle standardních metod DGHM (Německá společnost pro hygienu a mikrobiologii, nyní VAH – Sdružení pro aplikovanou hygienu) na jejich mikrobiocidní účinnost. Referenční spektrum mikroorganismů a použité povrchy však odrážejí – jak již bylo zmíněno výše – především použití dezinfekčních prostředků v klinickém prostředí. Proto nestačí spoléhat pouze na údaje o účinnosti od výrobců. Tyto údaje lze sice výborně využít k doplnění vlastních dat, ale v druhém kroku je nezbytné prokázat vhodnost daných produktů pro farmaceutické prostředí.

To, že se jedná nejen o „pěknou věc navíc“, dokládá mimo jiné příloha 15 k pokynům GMP. V ní je závazně požadováno, že čištění a dezinfekce zařízení, která přicházejí do kontaktu s produktem, musí být validovány, a případně je třeba vzít v úvahu i části, které s produktem nepřicházejí do kontaktu.

Americká regulační agentura FDA (Food and Drug Administration) již několik let požaduje validaci použití dezinfekčních prostředků v farmaceutické výrobě a prokazování jejich účinnosti na provozních površích proti provozním izolátům. Kromě počáteční validace k ověření účinnosti dezinfekčních prostředků by měla být v rámci posouzení rizik stanovena doba a způsob pravidelných revalidací.

Pokud dojde ke změně v použití dezinfekčního konceptu, například přidáním nových dezinfekčních prostředků, změnou koncentrací nebo stanovením nových účinkových dob, je často nutné provést nové testy účinnosti. Především pokud se změní spektrum zjištěných domácích mikroorganismů, doporučuje se provést revalidace.

Realističtější a prakticky bližší zobrazení podmínek na místě

Vzhledem k tomu, že dlouhou dobu chyběly závazné pokyny pro provádění validace dezinfekčních prostředků, měl odpovědný za validaci ve farmaceutických firmách „černého Petra“ – v tomto případě bylo na něm, aby stanovil vhodné metody a požadavky v rámci validačního plánu. Aby byla zajištěna srovnatelnost výsledků, doporučuje se provádět testy podle směrnic DGHM nebo EN. Návrh testu odpovídá v zásadě standardním metodám, které byly původně určeny pro výrobce dezinfekčních prostředků a které dodnes výrobci používají k ověřování účinnosti.

Reálné podmínky v farmaceutickém prostředí však nejsou tímto způsobem zachyceny. V praktickém povrchovém testu podle směrnice DGHM se například používají mikrobiální počty až do 10¹ KBE/ml a požadují se minimální redukce až o 5 logaritmických stupňů. Hygienici však vědí, že to má málo společného s „správným mikrobiologickým životem“. Vyhodnocení hygienického monitoringu ukazují, že – pokud vůbec – se většinou nacházejí jen malé počty mikroorganismů, a proto je redukce mikroorganismů až o 5 logaritmických stupňů přehnaná. Tento aspekt zmiňuje také USP, když ve své kapitole <1072> „Disinfectants and Antiseptics“ uvádí: „... dezinfekční prostředky jsou méně účinné proti vyšším počtům mikroorganismů používaných v laboratorních zkouškách než proti počtům, které se nacházejí v čistých místnostech.“ Podle USP je tedy realistické a prakticky bližší zobrazení mikrobiálního spektra a podmínek na místě, že se požaduje snížení mikroorganismů o ≥ 3 logaritmické stupně u vegetativních bakterií a ≥ 2 logaritmické stupně u bakteriálních spór. Tento přístup USP umožňuje přesnější a praktičtější zobrazení skutečných podmínek na místě a výrazně usnadňuje validaci dezinfekčních prostředků.

Samozřejmě však tento návrh testu nezaručuje, že všechny dezinfekční prostředky jsou automaticky považovány za účinné. Je stále klíčové vybírat přípravky podle jejich určení a oblasti použití.

První ukázka, že je vhodné aplikovat požadavky USP při ověřování účinnosti dezinfekčních prostředků, byla provedena v rámci validace dezinfekčních prostředků v roce 2007 pro firmu Boehringer Ingelheim (výsledky viz publikace Matin et al. [2007]: Praktická validace dezinfekčních prostředků v farmaceutickém prostředí, Pharm. Ind. 69, č. 11, 1323 - 1326).

V rámci praktických testů provedených podle metody DGHM bylo zjištěno, že všechny testované dezinfekční prostředky – bez ohledu na povrch – vykazovaly mezery v účinnosti. Všechny testy, u nichž nebyly dosaženy požadované redukce mikroorganismů, byly opakovány s nižším počtem výchozích mikroorganismů s ohledem na požadavky USP. Ukázalo se, že při nižších počtech mikroorganismů bylo ve většině případů možné dosáhnout požadovaných redukcí mikroorganismů.