Vaření piva – pivní zbytky by měly být využívány udržitelným způsobem

Týmy profesora Dr. Rolanda Ulbera (vlevo), profesorky Dr. Elke Richling a profesora Dr. Wernera Thiela zkoumají, jak může být zbytkové mleté obilí jinak využito. (Foto: TUK/Thomas Koziel)

Také Daniela Becker a Jens Weiermüller jsou do projektu zapojeni. (Foto: TUK/Thomas Koziel)

Každý Němec v roce 2016 průměrně vypil přibližně 104 litrů piva. Při vaření piva vzniká mnoho zbytků, celosvětově se ročně jich nasbírá přibližně 400 000 tun. Pouze část z nich je znovu využívána jako krmivo pro zvířata. Jak lze tento odpad udržitelně využít, například jako surovinu pro chemický průmysl nebo jako zdroj pro farmakologické účinné látky, na tom pracují týmy výzkumníků ze tří oborů na Technické univerzitě Kaiserslautern (TUK) v rámci evropského projektu. Na veletrhu procesního průmyslu Achema ve Frankfurtu představí svůj záměr od 11. do 15. června na stánku spolkového země Rheinland-Pfalz (hala 9.2, stánek A86a).

Při výrobě piva kvasinky přeměňují cukry obsažené v sladu během kvašení na alkohol a oxid uhličitý. Další složky ze sladu jsou potřebné mikroorganismům k růstu a rozmnožování. Přesto vzniká při tom velké množství odpadu. V těchto zbytcích, odborně nazývaných treber, jsou stále obsaženy cenné látky. Na tom projekt staví, přičemž tři pracovní skupiny z TUK společně s partnery zkoumají, jak lze treber v budoucnu udržitelně a šetrně k zdrojům využívat.

V týmu profesora Dr. Rolanda Ulbera z katedry bioprocesní techniky se doktorandi Jens Weiermüller a Alexander Akermann zabývají otázkou, jaké látky vznikají při dalším fermentování zbytků z vaření piva. „Používáme k tomu různé mikroorganismy, například houby a bakterie,“ říká Akermann. Při těchto procesech vzniká řada chemických produktů, například mléčná kyselina. Mohla by v budoucnu sloužit jako výchozí surovina pro bioplasty pro průmysl.

V anorganické chemii se tým pod vedením profesora Dr. Wernera Thiela a doktorandů Ranjy Saynisch a Pascala Weingarta zabývá tuky obsaženými v trebru. „Obsahují například řadu nenasycených mastných kyselin, které kvasinky při kvašení nepotřebují,“ říká Thiel. Tyto látky chtějí chemici nejprve přesněji identifikovat. V dalším kroku mají z nich připravit produkty pro průmysl. „Z tuků lze například získat glycerin, který se může přeměnit na meziskladové produkty pro chemický průmysl,“ pokračuje profesor. „Z nenasycených mastných kyselin lze mimo jiné získat prekurzory pro výrobu plastů. K tomu vyvineme potřebné katalyzátory.“

Tým z katedry potravinářské chemie a toxikologie pod vedením profesorky Dr. Elke Richling s doktorandkami Danielou Becker a Verenou Kirsch budou zkoumat látky a extrakty, které jsou mimo jiné získávány z trebru partnery projektu. Nejprve je otestují z hlediska jejich biologické aktivity. „Musíme se ujistit, že u těchto látek nehrozí žádné zdravotní riziko,“ říká Kirsch. Dále budou zkoumat, jak tyto látky ovlivňují cukerný metabolismus člověka. „Existuje několik náznaků, že různé látky z trebru mohou bránit vstřebávání cukru do krve,“ pokračuje Becker. „Podíváme se, jak přesně působí. “ Možná by jednou získané poznatky mohly ovlivnit glukózový metabolismus, což je velmi důležité při léčbě diabetu.

Na projektu „BIOVAL“ se kromě TUK podílejí také Saar-Universität, univerzity v Lotrinsku, Lucembursku a Lutychu, stejně jako belgická společnost Celabor. Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRE) projekt podporuje částkou 1,84 milionu eur. Celkový rozpočet přesahuje tři miliony eur.

Na veletrhu Achema představí týmy tří pracovních skupin svůj projekt.