Kdo říká „filtr pevných částic“, měl by myslet i na částice PM1

Záznam různých velikostí částic / výřez (Obrázek: Camfil)

Tabulka 1

Tabulka 2

(Obrázek: Camfil)

Tobias Zimmer (Obrázek: Camfil)

Na konci roku 2016 bude pravděpodobně zavedena norma ISO 16890 pro testování a hodnocení vzduchových filtrů. Po přechodné době přibližně 18 měsíců bude nahrazena EN 779:2012. V budoucnu budou výsledky z laboratoře mnohem lépe odpovídat chování vzduchových filtrů v reálných HVAC zařízeních. V návaznosti na publikace WHO a environmentálních úřadů nahrazují jemné frakce prachu ISO ePM1, ISO ePM2,5, ISO ePM10 a hrubý prach s ISO coarse stávající třídy filtrů G1 až F9. Navíc produktová značka informuje o procentuální účinnosti filtru při zachycení jeho nejvyšší skupiny jemného prachu. Tyto změny umožní správcům budov a uživatelům v budoucnu cílenější plánování z hlediska zdravotních a hygienických aspektů jejich nemovitostí. Experti společnosti Camfil považují za nejvyšší naléhavost a také velkou příležitost zvýšit povědomí rozhodovacích osob o nebezpečí jemného prachu, zejména v oblasti PM1.

Kancelářské budovy, nemocnice, školy, letiště, koncertní haly, obchodní domy… – Provozovatelé vzduchotechnických zařízení mají s novou testovací normou větší usnadnění než s EN 779:2012, protože si mohou vybrat na míru šitá filtrační řešení, která splní jejich požadavky na zdraví a hygienu. To je dáno změněným přístupem k testování filtrů: S zavedením ISO 16890, pravděpodobně od konce roku 2016, bude zjišťováno zachytávání všech částic v rozsahu od 0,3 do deseti mikrometrů, namísto dosavadního pouze 0,4 mikrometru. Tato změna povede k výsledkům testů, které se výrazněji projeví při pozdějším používání filtrů. Z tohoto důvodu bude v budoucnu účinnost zachytávání filtru hodnocena pouze bez předchozího znečištění prachem.

Čtyři nové skupiny filtrů

Aby bylo možné přesně sladit výběr filtru s požadovanou kvalitou vzduchu, zavádí se nejen nová klasifikace do čtyř skupin, ale také povinnost uvádět procentuální účinnost zachytávání filtru. Například ePM1 60 % označuje účinnost zachytávání (e = efficiency) 60 procent u částic o velikosti do 1 mikrometru (PM = Particulate Matter). Produkt může být přiřazen pouze do jedné skupiny, pokud zachytí alespoň 50 procent příslušných částic. Všechny filtry, které zachytí méně než 50 procent PM10, jsou zařazeny do segmentu hrubého prachu ISO coarse.

Třídění podle ISO 16890

(viz tabulka 1)

Pomoc s překladem

Camfil vypracoval klíč, který umožňuje převod produktů z dřívějších tříd jemného prachu M5 až F9 do nových skupin. „Například dobrý filtr třídy F7 by měl odpovídat nové skupině ePM1; tedy zachytit alespoň 50 procent všech částic menších než jeden mikrometr,“ vysvětluje Tobias Zimmer, globální produktový manažer Comfort ve společnosti Camfil.

(viz tabulka 2)

To platí například pro vzduchové filtry dřívější třídy F7 od společnosti Camfil. Ty budou nyní snadno splňovat požadavky na zachytávání ve skupině ePM1.

Výběr filtru: Dobré úmysly ne vždy znamenají dobrou kvalitu

Správci budov, kteří se dnes při čištění přívodního vzduchu rozhodují pro jemný prachový filtr třídy F7 a nemusí zajišťovat specifické procesy, mají obvykle jeden cíl: zajistit dobré podmínky z hlediska zdraví a hygieny. Vzhledem k tomu, že zavedení nové normy ISO 16890 zásadně mění způsob výběru vhodných vzduchových filtrů, chce Camfil zvýšit povědomí rozhodovacích osob o dosud opomíjené oblasti: „Přestože je tento požadavek na kvalitní vnitřní vzduch, mnozí si neuvědomují, jak je důležité věnovat zvláštní pozornost zachytávání částic PM1, které jsou menší než jeden mikrometr,“ říká Zimmer.

Jemný prach je obecně nebezpečný, protože lidské tělo nemá přirozené ochranné mechanismy proti němu. Přijímá se dýchacími cestami a značná část jeho částic PM1 může dokonce proniknout přes plíce do krevního oběhu. Důsledky jsou již dnes fatální. Podle mezinárodní agentury pro energii zemřelo ročně předčasně 6,5 milionu lidí1 na následky znečištění ovzduší v interiérech i exteriérech; z toho asi 600 000 v Evropské unii2. Nejčastější příčiny úmrtí jsou srdečně-cévní, rakovina a respirační onemocnění. Bylo také prokázáno, že má vliv na demenci. Negativní dopady na zdraví jsou spojeny také s obrovskými náklady pro společnost a ekonomiku.

PM1 znečišťující látky v ovzduší se ukázaly jako největší příčina nemocí. V městském venkovním vzduchu tvoří dokonce více než 90 procent všech částic jemného prachu.

Pokud jde o kvalitu venkovního ovzduší, již bylo přijato řadu opatření a zákonů ke snížení emisí. Protože se však lidé převážně pohybují ve vnitřních prostorách (alespoň v evropských zeměpisných šířkách), je zřejmé, že kvalita vnitřního vzduchu může zásadně ovlivnit zdraví každého jednotlivce. „Změna normy a souvisejících směrnic vyžaduje zásadní přehodnocení všech odpovědných osob. Téma kvality vnitřního vzduchu obecně a částic PM1 zvlášť si zaslouží mnohem větší pozornost. Protože se týká téměř každého člověka, kdo nežije v pustém prostředí, velmi doufám v budoucí odpovědnější rozhodnutí při filtraci přívodního vzduchu,“ dodává Zimmer.

Camfil má nejen více než 50 let zkušeností ve vývoji technologií pro filtry jemného prachu, ale nabízí také současně nejúčinnější filtry v této kategorii – Hi-Flo M7 50+, Opakfil ES a Hi-Flo XLT7/670 50+ – s vysokou účinností proti částicím PM1 a dlouhou životností.

1 www.iea.org -> publikace -> Bezplatné publikace -> WEO-2016 Special Report Energy and Air Pollution -> strana 3.
2 www.euractiv.de – Data se vztahují k roku 2012.