Vývojáři, dodavatelé a výrobci v přímém dialogu s uživateli zdravotnické techniky

„Zdravotnické prostředky musí být lepší. Často nejsou dostatečně kompaktní, nejsou dostatečně flexibilní, nebo není rozumné je začlenit do provozu na odděleních,“ napsal nedávno odborný časopis zaměřený na vývoj zdravotnické techniky o konfliktu mezi výrobci a uživateli. „Seznam nedostatků uživatelů zdravotnické techniky je zřejmě dlouhý,“ konstatuje Peter Reinhardt, šéfredaktor DeviceMed. Přesně tuto výzvu, posílit dialog mezi výrobci, vývojáři a odběrateli zdravotnických systémů a produktů, se věnovalo letošní Inovační fórum COMPAMED. Tradiční fórum vždy s několikaměsíčním předstihem poskytuje první přehled o tématech a trendech mezinárodně vedoucí odborné výstavy pro dodavatele zdravotnického průmyslu, kterou je COMPAMED v Düsseldorfu (termín 2019: 18. – 21. listopadu, paralelně s MEDICA 2019). Organizují ho společně veletrh Düsseldorf a odborná asociace IVAM pro mikrotechnologii. Hostitelem fóra, které neslo motto „Praxe potkává technologii – hightech v nemocnicích“, byl 10. července Helios Klinikum Krefeld.

V rámci skupiny Helios patří toto zařízení jako zařízení maximální péče s více než 30 specializovanými odděleními k velkým nemocnicím. Má více než 2 350 zaměstnanců, kteří v 1 100 lůžkách ošetří ročně 60 000 hospitalizovaných pacientů a dalších 120 000 ambulantních pacientů. „Už první úvodní diskuse na fóru ukázaly, že především high-tech medicínská technika je příliš často vyvíjena mimo skutečné potřeby odborného personálu,“ vysvětluje Dr. Thomas R. Dietrich, generální ředitel IVAM.

Vzhledem k tomu Helios hledá nové cesty – společnost je nejen důležitým uživatelem zdravotnické techniky, ale prostřednictvím vlastního „Centra pro výzkum a inovace“ (HCRI) ve Wuppertalu a Berlíně také podporuje budoucí vývoj v oblasti zdraví a medicíny. Hlavním zaměřením jsou řešení, která ještě nejsou na trhu dostupná, a pilotní projekty pro kliniky a výzkumné instituce. „Cílem naší činnosti je zlepšit kvalitu lékařské péče, optimalizovat procesy v nemocnicích, zvýšit atraktivitu jako zaměstnavatele a zvýšit efektivitu ve zdravotnictví,“ říká Maren Christina Geissler, vedoucí oddělení inovací a výzkumu Helios ve Wuppertalu. Důležitým projektem je evropský konsorciální projekt STARS-PCP, který byl zahájen začátkem roku 2017 a na kterém se Helios podílí, má pětiletou dobu trvání a je financován v rámci programu Horizon EU částkou přes 3,2 milionu eur. Cílem projektu STARS je vyvinout nové personalizované eHealth řešení, která sníží stres spojený s lékařskými zákroky. Snížení stresu snižuje škodlivé vedlejší účinky sedativ, zkracuje pobyt v nemocnici a dobu zotavení. Současně jsou ošetřovatelé a příbuzní odlehčeni od neustálé pomoci.

Význam hlasové asistence v nemocnicích roste

Digitalizace nemocnic je v plném proudu, ale zatím není úplně úspěšná. V rámci skupiny Helios však nemocnice Krefeld již v tomto sektoru dobře stojí: digitální zdravotní dokumentace je v téměř všech oblastech zavedena od roku 2013. „V budoucnu chceme věnovat větší pozornost tématu hlasové asistence pro lékařské zprávy a vedení dokumentace,“ uvádí Franziska Niederschelp, asistentka vedení nemocnice Krefeld. Zavádění rozpoznávání řeči je v celém zařízení aktivně rozvíjeno. V rámci pilotního projektu bude využíváno „Single-Sign-on“ (SSO). Tento systém umožňuje jednorázové přihlášení, které poskytuje přístup ke službám, aplikacím nebo zdrojům prostřednictvím jednoho autentifikačního procesu. SSO nahrazuje jednotlivé přihlašovací systémy s různými uživatelskými údaji a využívá jednotnou identitu uživatele. Cílem je zabránit tomu, aby si uživatelé museli nastavovat a znát různé přihlašovací údaje pro různé aplikace a služby, což by ztěžovalo provoz nemocnice. Dalším důležitým bodem je automatizované spojování a digitální propojení dat pacientů z lékařských přístrojů, laboratorních vyšetření a různých oddělení.

Senzory hrají klíčovou roli

Podmínkou mnoha nových vývojů v oblasti zdravotnické techniky a také digitalizace zdravotnictví jsou senzory, které již dlouho hrají důležitou roli na COMPAMED a byly intenzivně diskutovány ve druhé sekci Inovačního fóra v Krefeldu. Například Centre Suisse d’Electronique et de Microtechnique (CSEM) vyvinulo optickou metodu kontinuální, spolehlivé kontroly krevního tlaku. Zvýšený krevní tlak postihuje třetinu starší populace a může vést k vážným komplikacím, jako je například mrtvice nebo srdeční selhání. Po desetiletém výzkumu a pětiletém klinickém testování nabízí CSEM pod značkou „oBPM“ (Optical Blood Pressure Monitoring) přenosné měřicí zařízení bez manžety, které měří krevní tlak v klidovém nebo pohybovém stavu s nejvyšší kvalitou. Koncepce produktu oBPM je založena na fyziologické analýze signálů photopletysmografie (PPG) naměřených na prstu. Tyto signály jsou zaznamenávány běžným pulzním oximetrem. První experimentální důkaz kontinuálního sledování krevního tlaku pomocí optických signálů byl získán během klinické studie na univerzitní klinice v Lausanne. Použití je možné s běžným chytrým telefonem a odpovídající aplikací, přičemž se využívá světlo z fotoaparátu telefonu. „Mezitím jsme založili startup ‚aktiia‘, který využívá technologii oBPM a uvádí na trh náramek, který shromažďuje cenná data a přenáší je do chytrého telefonu,“ vysvětluje Dr. Alexander Steinecker, manažer rozvoje obchodu ve CSEM.

Jednorázové senzory pro inteligentní obvazy a krytí ran

Nároky na senzory stále rostou, podle InnoME musí být tenké, flexibilní a tvarovatelné, snadno integrovatelné a těsně přiléhající k tělu. „Klasická senzorizace je pro medicínské použití jen omezeně vhodná, protože není ekonomická, nenabízí volnost v designu, má nedostatečnou ekologickou šetrnost a omezenou integraci. Na tyto nedostatky odpovídají naše fóliové, tištěné a/nebo hybridní senzory,“ zdůrazňuje Eike Kottkamp, jednatel InnoME. Společnost nabízí jednorázové senzory ve velkosériové výrobě nebo pro jednotlivé produkty. Většina je vyráběna technologií tisku na síto, alternativně je možné využít roll-to-roll procesy. Při objemech kolem milionu kusů jsou ceny kolem 12 centů. Použití je například u chytrých obvazů a krytí ran, které umožňují sledování rány bez odstraňování obvazu, nebo u odpadkových pytlů na tělesné tekutiny, jako je krev, moč, pot nebo dialyzát, které umožňují in vitro sledování pacienta. Měřené veličiny zahrnují například pH, vodivost a teplotu.

Také Fraunhoferův institut pro mikroelektronické obvody a systémy (IMS) se zabývá výzkumem a vývojem v oblasti senzoringu pro medicínskou techniku. „Naším jádrem jsou CMOS obvody, které rozšiřujeme na mikrosystémy,“ popisuje Michael Görtz z IMS. V medicíně je zvlášť důležité měření tlaku v krvi, mozku nebo oku. Rychlý, jednoduchý a nekomplikovaný je systém EYEMATE, který byl vyvinut ve spolupráci IMS a Implandata Ophthalmic Products a zlepšuje měření nitroočního tlaku. V budoucnu má EYEMATE usnadnit život pacientům s glaukomem. Implantát umožňuje optimální terapii u pacientů postižených glaukomem. V našem oku dochází k neustálé výměně komorové vody – nová je produkována a stará odvedena. Pokud je však množství nově vytvářené vody větší než množství odtékající, stoupne nitrooční tlak a může dojít k nezvratným poškozením až ke ztrátě zrakového nervu. „S EYEMATE jsme vytvořili mikrosenzorový systém, který umožňuje pacientům provádět bezkontaktní měření tlaku v oku,“ říká Michael Görtz z IMS. Do oka je implantován senzor, který měří tlak i teplotu. Hodnoty jsou zaznamenávány pomocí ručního čteče, který pacient jednoduše přiloží před oko, data jsou digitalizována a zobrazena. Během několika sekund lze přesně měřit tlak a teplotu v oku kdykoliv a bezkontaktně. Lékaři tak mají k dispozici mnohem rozsáhlejší databázi pro správnou diagnózu a léčbu. Navíc mají pacienti možnost přímo přes aplikaci na smartphone sledovat průběh nitroočního tlaku a případně reagovat, pokud je tlak příliš vysoký. Čím častěji pacient čte, tím jsou měření přesnější a individuální terapie může být lépe přizpůsobena.

Nová řešení pro domácí nouzové volání a monitorování místností

Velkým tématem vzhledem k stále starší populaci je také bezpečný a zdravý život co nejvíce v domácím prostředí. Možnosti toho se díky technickému pokroku stále zlepšují. Výzkumné centrum Informatik (FZI) s názvem easierLife vyvinulo chytrý systém domácího nouzového volání, který má zajistit bezpečí bez tlačítka. „U běžných systémů nosí pouze 13 procent uživatelů vysílač po celý den, 27 procent ho vůbec nenosí a pouze 17 procent ho aktivuje při pádu,“ uvádí Annette Hoppe z FZI. easierLife HOME zaznamenává sensorově každodenní aktivity, provádí inteligentní vyhodnocení neobvyklých situací a spouští individuální alarm prostřednictvím aplikace nebo tísňové linky. Díky automatickému upozornění na odchylky je systém vhodný i pro pacienty s demencí. „Normální chování“ lze nastavit individuálně pro každého uživatele a upravit množství informací. V budoucnu se systém naučí rozpoznávat individuální denní rutiny sám.

Inteligentní monitorování místností si klade za cíl také technologická společnost nevisq, která vyvinula senzorový pásek do podlah. Ten rozpoznává osoby, objekty a pohyb v místnostech, přičemž data pomáhá vyhodnocovat umělá inteligence. „Používáme aktivní infračervené záření k prohledávání plochy nad podlahou,“ vysvětluje Christian Kind, ředitel pro rozvoj podnikání a finance ve společnosti nevisq. Chytré podlahové senzory jsou levnou alternativou ke stávajícím technologiím, jako jsou podlahové senzory nebo nositelné zařízení. Senzory nejenže rozpoznávají pády, ale také spouštějí alarm při opuštění postele nebo místnosti. „Mozkem“ senzoru je miniaturní počítač, který lokálně zpracovává data ze senzorů, analyzuje aktivity a slouží jako rozhraní k systému osvětlení nebo volání. „Naším hlavním zaměřením jsou nejprve pečovatelské domy, ale vidíme potenciál i v chytrých domácnostech,“ dodává Kind.

Závěrem Inovačního fóra COMPAMED je, že koncept spojit vývojáře, výrobce a uživatele k jednomu stolu přináší ovoce. To potvrzují živé a podnětné diskuse mezi přednáškami. Tento dialog lze dále rozvíjet a prohlubovat na COMPAMED 2019 v Düsseldorfu, mezinárodní platformě číslo 1 pro dodavatele zdravotnického průmyslu.