Operace robotů na vzestupu

Ultra čisté těsnění jsou vyžadována pro lékařské aplikace.

Dnes jsou skladovací nádrže a trubky vyráběny z termosetových materiálů, jako jsou polyuretany, silikony a akryláty, a jsou jednorázové.

Každý chirurgický zákrok vyžaduje vysoce spolehlivé systémy a komponenty pro manipulaci s tekutinami, jako jsou krev, odpadní produkty, plyny a vnější tekutiny.

Počítačem asistovaná chirurgie si stále více získává místo po celém světě, zlepšuje péči o pacienty a jejich zotavení a zároveň umožňuje nemocnicím lépe kontrolovat náklady.

Počítačem řízená chirurgie si po celém světě stále více získává na popularitě. Zlepšuje na jedné straně léčbu a péči o pacienty a na druhé straně kontrolu nákladů v nemocnicích.

Roboti by byli ideálními chirurgy, myslí si lékařka a vědkyně Catherine Mohr. Neunaví se a pracují vždy s maximální přesností, pokud jde o složité zákroky v oblasti urologie, gynekologie nebo onkologie. Operační roboti jsou navíc vždy řízeni lidmi, kteří ovládají mnoho ramen a připojené nástroje z konzole.

„Robot je rozšířením a vylepšením chirurgie,“ vysvětluje Mohr. „Přebírá dovednosti chirurga, eliminuje jakékoli třesení a umožňuje přesné mikrochirurgické pohyby. Díky tomu může chirurg provádět i minimálně invazivní zákroky s vysokou zručností a intuicí. Nedokážu si představit žádný proces prováděný člověkem, který by nemohl být zlepšen podrobnějšími informacemi, vyšší zručností, lepším zobrazením a přesnější kontrolou.“

Mohr pravděpodobně ví víc než většina chirurgů o robotech v operačním sále. Od roku 2006 vede lékařský výzkum společnosti Intuitive Surgical, výrobce robotů da Vinci se sídlem v Kalifornii. Stroje, které při jejich zavedení v roce 1999 zpočátku vzbuzovaly skepsi, se po celém světě stále více prosazují. Nyní je v provozu 2400 kusů, většina z nich v USA. Ale i v evropských, latinskoamerických a asijských operačních sálech jsou chirurgičtí roboti na vzestupu.

Podle Mohrova je úspěch těchto robotů založen na různých faktorech: „Pacienti mají prospěch, když je zákrok prováděn minimálně invazivně, nikoli přímo pod dohledem nebo otevřeně. Tím se snižuje riziko komplikací a potřeba krevních transfuzí. V mnoha případech pacient nepotřebuje pooperační intenzivní péči a může opustit nemocnici již po několika dnech.“

Pomocí robotů lze snížit náklady na operace v nemocnicích a chirurgové mohou opakovaně provádět fyzicky náročné zákroky. Mohr odkazuje na švédskou studii, která ukazuje, že minimálně invazivní chirurgie výrazně zkracuje dobu pracovní neschopnosti pacientů – ze sedmi týdnů při otevřené chirurgii na méně než dva týdny.

Stále je zde spousta prostoru pro další vývoj a inovace. Mohr označuje současnou fázi počítačem řízené chirurgie pouze za první stupeň. „Ve druhé fázi půjde o začlenění nových klinických poznatků a informací do platformy robotů, aby se usnadnilo rozhodování,“ říká. „Oči chirurga se omezují na spektrum vidění, ale s kamerami můžeme vytvořit trojrozměrný obraz a využít krátkovlnné infračervené světlo a fluorescenční barvy k zobrazení nervů, krevních cév a nádorů hluboko uvnitř těla.“

Operační roboti jsou stále častěji využíváni – od ortopedických operací přes odstranění prostaty a dělohy až po složitější zákroky například při plicní rakovině nebo odstranění slinivky břišní, tzv. Whippleovu operaci. „To je svatý grál otevřené chirurgie, na který se odváží jen málo specialistů,“ říká Mohr. „Zákrok je extrémně invazivní. V několika málo klinikách začali tyto operace provádět s roboty da Vinci.“ U odstranění prostaty je však použití robotů již běžné.

Ve své profesní dráze se Mohr zabývala různými vědeckými obory. Po vysokoškolském studiu robotiky se věnovala vývoji automobilů a letadel a pracovala na inovativních palivových článcích, které by mohly udržet letadla ve vzduchu měsíce, až se rozhodla pro medicínu. Specializovala se na chirurgii a tak mohla své znalosti robotiky využít v tomto oboru. Dnes se snaží jako rodilá Novozélanďanka po celých USA probouzet zájem o vědu prostřednictvím rozhovorů s kolegy a studenty.

Mohr má zvláštní zájem o udržitelnost. Společně se svým manželem strávila roky tím, že svůj dům v Silicon Valley udržitelně zařídila a vybavila. Na svém blogu pravidelně píší o tom, co znamená, když „počítačoví maniaci se stanou ekologickými maniaky“. Například pomocí aplikace na svém chytrém telefonu může Mohr neustále sledovat aktuální spotřebu vody a elektřiny ve svém domě.

Tento zájem o udržitelnost je důvodem, proč Mohr nevěří, že roboti jsou předstupněm univerzální telechirurgie. „Za prvé, robot není autonomní zařízení,“ vysvětluje. „Lidský úsudek se nikdy nedá nahradit, když hrozí ohrožení života. Za druhé, k tomu by bylo potřeba naprosto spolehlivé vysoké přenosové pásmo, aby bylo možné přenášet příkazy k dálkovému ovládání robota. A nakonec, telemedicína neřeší systémový problém nerovnoměrného rozdělení zdrojů a know-how ve světě.“

Namísto toho se Mohr zasazuje za myšlenku telementoringu: „Je třeba školit místní pracovníky, kteří udržují životně důležité funkce. Pak lze spojit kvalifikovaného asistenta s lékařem prostřednictvím audio a video přenosu, který ho provede zákrokem. To je realistický a udržitelný koncept.“

Precizní hadice pro chirurgii

Každý chirurgický zákrok vyžaduje extrémně spolehlivé systémy a komponenty pro manipulaci s látkami, jako je krev, odpadní produkty, plyny a vnější kapaliny. Dříve byly tyto díly vyrobeny z nerezové oceli. Dnes se používají jednorázové nádoby a hadice z durofplastických materiálů, jako je polyuretan, silikon a akryl. Trelleborg nabízí širokou škálu hadic, silikonových fólií, zakázkových dílů a těsnění pro intravenózní přístupy a katétry, stejně jako další lékařské vybavení.