EN 779:2011 – dobrý začátek

EN 779:2011 – dobrý začátek

Camfil apeluje na vysoké nároky na kvalitu vzduchu v interiérech

Nová evropská norma EN 779:2011, která definuje testovací postup pro hrubé a jemné filtry, vytváří praktičtější podmínky pro klasifikaci vzduchových filtrů: Od nynějška kromě průměrné účinnosti určuje minimální účinnost třídy filtrů F7, F8 a F9. To znamená, že mnoho filtrů na jemný prach z syntetických, staticky nabitých materiálů s rychlou ztrátou účinnosti již nebude odpovídat své dosavadní klasifikaci. Skleněná vlákna však často dosahují vyšších minimálních účinností, než požaduje norma v budoucnu. Camfil proto varuje projektanty a provozovatele před akceptováním horší kvality vzduchu, než je možné dosáhnout s již dostupnými filtračními médii na trhu. Světový lídr v oblasti vzduchových systémů odkazuje především na etické a ekonomické argumenty, které jsou v evropském sousedství již samozřejmostí. Například všechny skleněné sáčkové filtry od Camfil splňují certifikační požadavky Švédského technického výzkumného ústavu (P-mark). Díky tomu lze s řadou Hi-Flo dosáhnout minimálních účinností 50, 70 a 80 procent namísto v Německu požadovaných 35, 55 a 70 procent pro třídy filtrů F7, F8 a F9.

Odhady Spolkového úřadu pro životní prostředí uvádějí, že každý rok předčasně zemře v Evropě 370 000 lidí v důsledku znečištění ovzduší jemným prachem a ozónem. Náklady na tuto ztrátu jsou odhadovány na 427 až 790 miliard eur. Nejde přitom jen o osoby, které jsou vystaveny zvlášť nepříznivým podmínkám ovzduší. Vzhledem k tomu, že průměrný občan tráví asi 80 procent svého života v uzavřených prostorách a přibližně 50 procent všech částic vzduchu pochází z venku, může být ohrožen každý obyvatel velkého města. Znečištění ovzduší má především negativní vliv na vývoj plicních funkcí, zejména ve věku od deseti do osmnácti let. Může dojít ke snížení výkonnosti, zvýšené náchylnosti k nemocem až po chronické onemocnění a smrt. Zejména škodlivé jsou takzvané dlouhodobé částice (<2,5 mikrometrů), přičemž částice menší než jeden mikrometr jsou obzvlášť nebezpečné. Studie Brigham Young University v Utahu/USA však ukázaly, že lidé vystavení znečištění mají vyšší riziko úmrtí na srdeční a cévní onemocnění než na plicní onemocnění.

EN 13779 Větrání a klimatizace nevýrobních budov

Ne naposledy v této souvislosti stanovuje evropská norma EN 13779 směrnice pro větrací a klimatizační systémy v nevýrobních budovách, aby bylo možné při akceptovatelných nákladech na instalaci a provoz zajistit pohodlné a zdravotně nezávadné vnitřní prostředí po celý rok. Norma stanoví, že v prvním kroku je třeba klasifikovat kvalitu vnitřního vzduchu (IDA 1 až 4), například v průmyslové hale, obchodním centru, vysoké škole nebo městské správě. Následně je nutné určit kvalitu venkovního vzduchu na místě (ODA 1 až 3). Obě veličiny pak tvoří základ pro přesné určení vhodných kategorií filtrů.

Otázka nároků

Zatímco různé metody poskytují pomoc při definování vlastních požadavků na nízkou, střední, střední nebo vysokou kvalitu vzduchu v místnosti, konečné určení požadované kvality vzduchu v interiéru je ponecháno na vlastníkovi nemovitosti. „Požadavky na výkon vzduchových filtrů jsou v Německu stále podstatně nižší než v jiných zemích Evropy. Náklady na pořízení a údržbu se zdají být důležitější než dosažená kvalita vzduchu a tím i konečné blaho lidí, kteří se zde pohybují,“ vysvětluje Tobias Zimmer od výrobce.

Proč být s méně spokojeni?

I když je požadovaná kvalita vzduchu v interiéru vysoká, doporučení filtračních tříd podle EN 13779 vedou jen částečně k cíli:

Dosud v Německu existovalo pouze rozdělení na hrubé (G1-4) a jemné filtry (F5-9). Přitom průměrná účinnost určovala třídu filtru bez ohledu na to, že syntetické filtry se v nejkratší době vybíjejí (discharging) a jejich filtrační výkon se obvykle výrazně snižuje pod hodnotu klasifikace. Proto byly filtrační výkony v vybitém stavu (minimální účinnost) často uváděny jako „neměřené“, i když byly stanoveny podle staré normy a uvedeny na zkušebních certifikátech. Třída filtru tedy pouze odrážela průměrnou účinnost filtru za laboratorních podmínek, nikoliv však výkon, životnost a tlakové ztráty za reálných podmínek.

Filtry starších tříd F5 a F6 (podle EN 779:2002) jsou za reálných podmínek obecně omezeně vhodné pro filtraci jemného prachu. Tuto skutečnost nyní zohledňuje nová střední skupina filtrů s třídami M5 a M6 (Medium-Filter).

U tříd F7, F8 a F9 určuje třídu filtru od nynějška nižší hodnota mezi průměrnou a minimální účinností (podle přílohy A – účinnost v vybitém stavu). Minimální účinnost by měla být u částic o velikosti 0,4 mikrometru alespoň 35, 55 a 70 procent pro filtry F7, F8 a F9. Mnoho filtrů s syntetickým médiem již nemůže tyto požadované hodnoty splnit kvůli rychlému vybíjení a s tím spojenému poklesu účinnosti a nesmí být nadále označovány jako filtry na jemný prach.

Na druhé straně již dnes mohou mnohé vzduchové filtry s skleněným médiem v segmentu jemného prachu dosahovat lepších výsledků při nižších energetických nákladech, než bude vyžadovat norma EN 779 v budoucnu: například řada Hi-Flo od Camfil, která je vyráběna podle švédského certifikátu „P-mark“. Zatímco Švédský technický výzkumný ústav předpokládá minimální účinnost 50, 70 a 80 procent, budoucí norma v Německu bude o 10 až 15 procentních bodů nižší. „Camfil chce v tomto kontextu varovat projektanty a provozovatele před tím, aby se spokojili s nižší kvalitou vzduchu na úkor zdraví, výkonu a pohody lidí v jejich budovách. Nemluvě o ekonomických škodách spojených s personálními a výrobními výpadky,“ dodává Zimmer.