Bezpečnostní technická kontrola laboratorních vzorků

Jednou z nejdůležitějších bezpečnostních zařízení v laboratoři jsou odsávací zařízení. Práce, při nichž mohou docházet ke vzniku plynů, výparů nebo suspendovaných částic v nebezpečných koncentracích, by měly být z bezpečnostních důvodů prováděny zásadně pouze v funkčně spolehlivých laboratorních odsávacích zařízeních. S rostoucími požadavky na jejich bezpečnostní funkce se také zvyšují měřítka pro posuzování bezpečnosti a výkonové schopnosti. Pouze důsledné provádění a bezchybné dokumentování zkoušek může zajistit bezpečnost při práci pod laboratorními odsávacími zařízeními.
Provozovatelé laboratorních odsávacích zařízení již dávno vědí, že dřívější norma DIN 12924 byla od podzimu 2003 nahrazena nebo doplněna evropskou normou EN 14175.
Od prosince 2004 je nyní platná i čtvrtá část této normy EN. V této části jsou popsány různé místní zkušební metody. Tyto zkoušky mají z bezpečnostních důvodů velký význam a proto je smí provádět pouze kvalifikované nebo způsobilé osoby v souladu s příslušnými předpisy a směrnicemi.
Protože je nutné opakovaně provádět zkoušky podle výše uvedené normy, je zde v závislosti na rozsahu zkoušky zapotřebí velmi velká pracovní kapacita a časová náročnost.
Přesun těchto zkoušek na vhodného externího a nezávislého poskytovatele služeb může z ekonomických důvodů být velmi rozumný krok. Spezialisté na kalibraci od Testo industrial services mají potřebné odborné znalosti a vysoce přesné vybavení, aby mohli důležitou úlohu bezpečnostních zkoušek provádět v souladu s normami.

Bez podrobného rozboru požadavků normy vyvstávají následující hlavní složky smysluplné a pravidelné kontroly:

• Obecná vizuální kontrola technického stavu bezpečnostního zařízení
• Mechanická kontrola; kontrola mechanismu předního klapky
• Zjištění průtokové rychlosti u otvoru přední klapky
• Zjištění objemového průtoku odtahového vzduchu (technická hodnota připojení ventilačního systému)

Zkoušky funkce větrání jsou velmi důležité. Je to totiž jediný bezpečný způsob, jak zajistit správnou funkčnost odsávacího zařízení. I často instalované trvalé monitorování nemusí nutně garantovat správný provoz odtahové trasy. Není výjimečné, že se předpokládaně funkční laboratorní odsávací zařízení používají nevědomky – možné důsledky mohou být značné.
Aby výsledek těchto větracích zkoušek byl platný, musí kromě kvalifikovaného zkušebního personálu být vhodné i použité měřicí přístroje a metody.

Použité měřicí vybavení musí být jednak neporušené a stále platné, a také zpětně kalibrované. Pro měření lze použít anemometr s velkým průměrem a nízkou rozběhovou rychlostí, nebo hmotnostní anemometr s horkým drátem. Pokud je měření prováděno pomocí anemometru s lopatkovým kolem, musí být i u zdánlivě jednoduchých lopatkových kol zohledněny rozběhové charakteristiky a chyba závislá na naměřené hodnotě.

Přesnější metodou je měření pomocí horkého drátového anemometru. Při použití této sondy musí osoba provádějící měření přesně znát chování proudové sondy. Navíc musí mít zkušební technik dostatečné zkušenosti s použitím těchto měřicích technik. Chyba až 20 % nebo více je při nesprávném provedení měření zcela možná – s ničivými dopady na celkový výsledek. Z bezpečnostního hlediska to sice není kritické, protože chyby vždy ukazují na podhodnocenou hodnotu měření.
Pro provozovatele je však z ekonomických důvodů důležité, aby jeho odsávací zařízení nebyla nesprávně označena jako „špatně zkontrolována“ a aby z toho nemusel vyvozovat provozní důsledky.
Každý provozovatel laboratorních odsávacích zařízení již dávno ví, že má, nejen kvůli ochraně svých zaměstnanců, povinnost podle výsledků zkoušek povolit nebo omezit používání zařízení.
Nakonec je důsledná a bezchybná dokumentace jistým ukazatelem kvality provedených zkoušek. Kromě jednoznačné a srozumitelné identifikace laboratorního odsávacího zařízení by měla být patrná i celková struktura průběhu zkoušky. To zahrnuje použitý kontrolní katalog stejně jako rozsah provedených zkoušek.
Seriózní dokumentace dále odkazuje na použitá zkušební a pomocná zařízení a popisuje reprodukovatelný průběh postupu. Přítomnost konformity na dokumentu a označení zkontrolovaného odsávacího zařízení štítkem jsou samozřejmostí, i když je zde zmiňováno pro úplnost.

Shrnuto lze říci, že normou stanovená kontrola laboratorních odsávacích zařízení má bezpečnostní aspekt, s nímž je třeba zacházet velmi zodpovědně.
Náročnost těchto zkoušek je sice velmi rozsáhlá, ale bezpečnostní situace by měla každého provozovatele laboratorních odsávacích zařízení motivovat k volbě vysokého standardu a nespokojení se s „zkrácenou“ a levnou variantou.