Bezpečnostní skříně: Nová rozmanitost a nové způsoby, jak zlepšit bezpečnost!

Bezpečnostní skříně: Nová rozmanitost a nové cesty ke zvýšení bezpečnosti!

17./18. června 2010 uspořádala ESN-Akademie seminář o bezpečnostních pracovištích, při kterém byly přednášky o různých oblastí použití, nových systémech a technikách kvalifikace. V dvou panelových diskuzích byly diskutovány otázky a důsledky současného vývoje.

Bezpečnostní pracoviště si vybudovala velké množství nových oblastí použití a představují se pro mikrobiologické a jiné aplikace v neustále rostoucí rozmanitosti, jak ukázal L. Gail. Nové koncepty pracovních stolů zohledňují individuální požadavky na proces nejen z hlediska zařízení a postupů, ale také z hlediska ochrany osob a výrobků.

Na téma „Použití mikrobiologických bezpečnostních pracovišť v biotechnologii a genetickém inženýrství“ představil v. Hoerschelmann široké spektrum předpisů pro bezpečnostní pracoviště: biologická bezpečnostní opatření, stavební požadavky, technická a organizační bezpečnostní opatření, požadavky na personál, osobní ochranné prostředky a dohledová opatření.

H. Weißsieker (TÜV Süd) informoval o bezpečnostních konceptech, které jsou vhodné k zprostředkování mezi požadavky na proces a ochrannými systémy. Jako důležitý nástroj byly zdůrazněny klasifikační systémy ISO 14644-7 a VDI 2083-16. Prezentaci „Nové systémy“ převzal C. Moirandat z CMD/Skan. V tomto příspěvku bylo jasně ukázáno široké spektrum technických možností pro ochranu osob a výrobků, které jsou dnes zjevně zatím jen zčásti využívány. Nové systémy jsou navrženy tak, aby nejen bezpečně zpracovávaly vysoce patogenní nebo toxické materiály, ale také nabízejí vylepšená řešení pro otevřené odtahy a dekontaminaci či likvidaci.

Na téma „Typová zkouška“ referoval S. Schneider (TÜV Nord) o certifikaci GS pro ověření požadavků normy DIN EN 12469 u mikrobiologických bezpečnostních pracovišť. Na druhé straně bylo v příspěvku T. Hinrichse (Berner) jasně ukázáno, že ochrana osob může být i u certifikovaných pracovišť omezena vlivy okolního prostředí. Pro tyto zkoušky, které se řídily známým testem odolnosti proti zpětnému toku pro laboratorní odtahy, byly porovnány vlastní měření s literárními údaji.

D. Stanischewski (BIS Prozesstechnik) tyto výsledky porovnal s metodami umožňujícími ověřování ochranných funkcí i v rámci rutinních kontrol, tj. na místě instalace a dokonce i za provozu na základě ISO 14644-3.

V diskuzích byla pak řešena otázka, jak zvýšit bezpečnost a zejména ochranu osob. Pro výrobce patří k hlavním úkolům definovat „bezpečný provoz“ prostřednictvím cílových a mezních hodnot pro vertikální (Downflow) a horizontální (Inflow) proudění vzduchu.

Zatímco běžné zkušební metody jsou plně zaměřeny na typovou zkoušku nebo na definované poruchy klidových podmínek, podmínky na místě instalace a především za provozu jsou z hlediska srovnání relativně nedostatečně zohledněny. D. Stanischewski mohl tuto domněnku potvrdit tím, že poukázal na vlastní měření, která ukázala, že pracoviště, jejichž ochrana osob odpovídala KI testu normy a při Partikulárním testu (ISO 14644-3) ještě vykazovala ochranný faktor > 105, měla při správném provozu pouze ochranný faktor pod 103.

V tomto ohledu je nutné předpokládat, že spolehlivý provoz bezpečnostních pracovišť již nelze zaručit pouze úspěšnou typovou zkouškou. Měření na místě instalace a především za provozu by měla v budoucnu získat větší váhu. Především by tak bylo možné i u zařízení, která nejsou typově certifikována, podle praktických požadavků na místě instalace zajistit a trvale bezpečně provozovat. Přesně tak by mohlo být pro pracoviště, jejichž použití přesahuje rámec existujících norem a pro které jsou stanovena zvláštní testování, prokázáno bezpečné provozování.

H.-J. Riegel (BG RCI) upozornil, že tyto aspekty by měly být při novelizaci normy DIN EN 12469 z německé strany začleněny.

Autor: Dr. Lothar Gail
E-mail: lozhar.gail@kcfn.de