Barva působí – i v operačních sálech

Práce v operačních místnostech přináší ztížené pracovní podmínky. Faktory specifické pro pracovní místo se kromě vysokých odborných požadavků projevují také fyziologickými problémy zaměstnanců. Správné a smysluplné použití barev zlepšuje nejen pracovní klima, snižuje riziko chyb a zvyšuje schopnost soustředění zaměstnanců.

Stoupající tlak na náklady a výkon, zejména v operačních sálů, klade na nemocnice nové úkoly. Je také třeba zvýšit produktivitu prostřednictvím úprav a přestaveb relevantních prostor. Existuje také potřeba dosáhnout komplexní optimalizované lékařské péče s využitím dostupných zdrojů a v rámci daného rozpočtu. Architektura budov má silný vliv na výkonnost nemocnice. Zde je důležitá ergonomie pracovního místa, ve které hraje barva rovněž důležitou roli.

Ještě před deseti lety byla návrhářská práce na nových operačních sálech do značné míry v rukou inženýrů. Technické inovace byly na prvním místě. Navíc se veškeré lékařské poznání v současnosti zdvojnásobuje každých pět let. Téma designu hrálo vedlejší roli. S pokrokem v lékařské technice by měl také design držet krok: Ergonomie a funkčnost se zaměřují na pohodu a bezpečnost pacientů a především na úlevu personálu.

Pracoviště operační sál

Operační sál jako pracoviště je nutně anonymní a funkční, charakterizovaný také stíněním proti vnějším vlivům. Rozdíly mezi dnem a nocí jsou z velké části nedetekovatelné, u prostor bez oken dokonce úplně. Nároky pacientů a personálu se mohou vzájemně kolidovat, stejně tak s ekonomickými potřebami a stavebními podmínkami. Pro pacienty i personál existuje určitá rizika úrazu. Ergonomie a návrh produktů používaných v operačním sále hrají proto důležitou roli. Operační jednotky patří k nejdražším pracovním jednotkám v nemocnici. Operační minuta je v Německu v roce 2009 oceněna na sedm eur. Návrh a řízení operačních oddělení musí být proto co nejvíce mezioborové, zahrnující aspekty bezpečnosti práce a zdravotní ekonomie. (z Wikipedie) K bezpečnosti práce patří i barva.

Analýza stavebních struktur a jejich dopadů na výkonnost operačních procesů

Návrh operačních prostor vyžaduje zohlednění procesně a pracovně specifických faktorů, které ovlivňují ekonomickou výkonnost a kvalitu personálu i péče o pacienty. Stavební opatření by měla být při plánování systematicky začleněna na základě důkazů. Tam, kde neexistují experimentální vědecké studie, by měla být síla doporučení založena na dobré klinické praxi (GCP).

Podpora psychických funkcí pro udržení plynulého pracovního procesu

Stálé vysoce koncentrované pracovní podmínky vyžadují silnou fyzickou a psychickou kondici. Patří sem také vypínání a vyhýbání se barevným obrazovým stopám.

Vnímání barev: Sukcedantní barevný kontrast

Vnímání barev okem nám může poskytnout i ohromující efekty. Pokud se na chvíli díváme na intenzivní odstín barvy a poté pohlédneme na jinou plochu, zobrazí se nám její protějšek v tlumené podobě díky projekci oka. Oko nám tak poskytne barvu, kterou přímo nevidíme.

Jak tento fenomén vzniká? Při delším pozorování například červeného odstínu barvy se spotřebuje červený receptor. Pokud se nyní podívám na bílou stěnu, zůstanou aktivní pouze modrý a zelený receptor: směs těchto zbývajících barev dává souhrn všech ostatních barev a vzniká sukcedantní barevný kontrast.

Známým příkladem jsou oděvy a operační plachty v operačních sálech. Obvykle jsou zelené nebo modré. Tím lze potlačit efekt obrazových stop. Pokud by oděvy byly bílé, chirurg by při pohledu spatřil modrozelené obrazové zbytky. Oko se musí znovu adaptovat, což jednak stojí čas a také snižuje schopnost soustředění.

Barva však nekončí u oděvů: patří sem také podlaha, strop a především stěny.

Simultánní kontrast

Jeho účinek spočívá na zákoně doplňkových barev, podle kterého každá čistá barva přirozeně požaduje její protějšek, doplňkovou barvu. Pokud tato není přítomna, oko současně vytváří její doplňkovou barvu. Silná zelená způsobí, že sousední neutrální šedá vypadá načervenale šedě, zatímco silná červená udělá, že stejné šedé vypadá načervenale šedě. (Kombinace dvou nerozličných, čistých barev má za následek, že oko vytváří jejich doplňkovou barvu, takže každá barva tlačí druhou do jejího doplňku, a obě barvy tak září v nových efektech.)

Prostorové a operační místnosti

Zde je třeba vzít v úvahu potřeby lékařů a sester a také obavy pacientů. Čistota prostoru musí být podpořena použitím barev (světlé, teplé odstíny jako barva mezi chladnými tóny). Předchozí místnosti s mytím by měly být od operačního sálu barevně odlišné, například s žlutavým odstínem, protože z nich lze kontrolovat přípravu na operaci.

Významnou roli hrají samotné operační místnosti. Je nutné vyrovnat vysoké rozdíly v jasu na operačním poli. Jasové rozdíly v operačním prostoru musí být přizpůsobeny namáhavé práci očí lékaře. Toho lze dosáhnout použitím tmavších (modrých nebo zelených), přibližně 10% reflexních krycích plachet a středně tónovaných stěn. Těmito krycími plachtami lze dosáhnout přibližně stejného jasu jako na operačním poli (krev a tkáně). Velmi silné operační osvětlení by při použití bílých krycích plachet způsobilo enormní odlesky a operační pole by se zdálo příliš tmavé. Barevné krycí plachty jsou převážně modré, pokud se pracuje s obrazovkami nebo při televizním přenosu v studentském provozu, a matně tmavě zelené tam, kde je třeba velmi dobrých podmínek pro zrak.

Barvy stěn by měly být sladěny s jasem osvětlení. Recepty na barvy nelze rozdělovat, protože každý operační sál je třeba znovu posoudit na základě architektury, různých operačních polí a průběhu operace. Výchozím bodem jsou operační plachty, oděvy, operační pole a průběh operace. Čím více je operace zaměřena na konkrétní zákrok, tím přesněji lze přizpůsobit barvu a osvětlení potřebám personálu i pacienta.

Pro pacienta:

Důležité je také, kde je umístěna hlava pacienta. Bylo by vhodné, aby anesteziolog neviděl přes zelené nebo modré odrazové krycí plachty ještě nemocnějšího pacienta. Pokud je pacient při vědomí, měl by být zorný úhel osvětlen v jasném, slunečném tónu.

Neměli bychom se dívat jen na operační místnost, ale také na pacientskou přepážku a probouzecí pokoj. Často je pacient připravován v předsálí. Je většinou posunut na lůžku do tohoto prostoru a nervózně čeká na začátek zákroku. Přikrývka je pro pacienta vizuální stěnou. U ležícího pacienta platí jiná posloupnost pohledu a vnímání prostoru než u zdravého. Pro něj je přikrývka vizuální stěnou a boční stěna je ovlivňovačem nálady. Vizuální stěna může také plnit funkci očekávání. Proto potřebuje něco uklidňujícího, co mu pomůže snížit úzkost. Přestože máme důvěru v rutinu lékařů a technickou a chemickou sílu medicíny, situace pro pacienta není rutina. Zde má pomoci barva a barevné světlo k jeho uvolnění. Například malá projekční lampa namířená na strop s nápisem „relax“. Vhodné jsou různé harmonicky odstíněné barvy v jasné části prostoru.

Objektivní kritéria pro smysluplný návrh operačních místností

Dobře sladěná ergonomie by měla umožnit plynulý pracovní tok, aby vyhověla zvýšeným požadavkům na četnost použití. Ergonomie zahrnuje také barvu a osvětlení. Při předběžném plánování jsou proto nezbytné detailní průzkumy. Uvádíme několik otázek, které patří k řešení zadání:

· Která operační pole jsou ovlivněna?
· Jaká je fyziologie operace, na co je třeba dbát?
· Jaké barevné plachty se používají (zelená - modrá)?
· Jak vysoký je jas odrazu od prostředí k operačnímu poli?
· Jaké jsou barevné obrazové stopy v důsledku pohledu na operační pole a okolí a jak jsou neutralizovány?
· Kde je třeba upravit barvu, aby se předešlo trvalé adaptaci oka?
· Jaká je hluková zátěž?· Jaký je prostorový průběh operací?
· Jaké funkční zóny jsou přítomny?
· Jaké čisté materiály se používají?
· Jaké je osvětlení? Kde lze jej optimalizovat?
· Jaké barvy jsou již stanoveny?

Tato témata, stejně jako další přizpůsobená konkrétnímu projektu, budou zpracována a poslouží jako základ pro objektivní kritéria.

Závěr

Vnímáme barvy jako lehké nebo těžké, pasivní nebo aktivní, studené nebo teplé, světlé nebo tmavé. Barva působí na naše vjemy a smysly, ale také na podvědomí. Zručná a smysluplná barevná úprava přispívá k příjemnějšímu prostředí a humánnějšímu pracovnímu prostředí.

Barva by neměla být pouze otázkou osobního „vkus“ podnikatele, ale měla by se řídit objektivními kritérii a identitou podniku, aby sloužila lidem a jejich potřebám. Navíc barevné řešení pomáhá nemocnici vyslat ven i dovnitř určitou zprávu směrem k pacientům i zaměstnancům.

Kdo netrpí chromofobií, měl by si pořídit barvy. Barvy v homeopatických dávkách jsou vhodným prostředkem, jak fyziologicky a psychologicky podpořit vysoce inteligentní lidi při jejich práci, aby mohli bez chyb vykonávat svou vysoce koncentrovanou práci. Nakonec ani chirurgové ani jejich tým nepoužívají doping nebo stimulanty, aby mohli svou práci vykonávat. Aby tomu tak zůstalo a měli z toho i pacienti prospěch, přispívá barva – pokud je správně využita – svým důležitým příspěvkem. Přirozenou součástí je i osvětlení, protože světlo dělá barvu viditelnou.

Odkaz na zdroje:

Wikipedia – Operační sál
Dr. Heinrich Frieling: Zákon barvy
Dr. Heinrich Frieling: Barva v prostoru
Dr. Heinrich Frieling: Světlo a barva na pracovišti
Alexander Wunsch: Umělé osvětlení a vidění