ZASTAVTE se kvůli patogenům!

Obr. 1: Schéma přenosových cest bakterií přes ruce a textilie (podle Bloomfield, 2011). ©Hohenstein Institut

Obrázek 1: Schéma přenosových cest bakterií prostřednictvím rukou a textilií (podle Bloomfield, 2011). ©Hohenstein Institute

Obrázek 2: Barevné rozdíly u čisticích utěrek z mikrovlákna před a po ošetření měďnatými pigmenty. ©Hohenstein Institut / Obrázek 2: Barevné rozdíly u čisticích utěrek z mikrovlákna před a po ošetření měďnatými pigmenty. ©Hohenstein Institut

Obr. 3: Praktický laboratorní test s čisticími utěrkami na inaktivaci virů, bakterií a plísní na površích. ©Hohenstein Institut / Obr. 3: Laboratory test under realistic conditions with cleaning cloths for the inactivation of viruses, bacteria and moulds on surfaces. ©Hohenstein Institut

V rámci výzkumného projektu AiF (AiF č. N 17407) vědci z institutu Hohenstein v Bönnigheim poprvé vyvinuli textilní vybavení s antivirovou a současně antibakteriální funkcí. Tato technologie může být použita pro produkty, které mimo jiné pomáhají při přerušování řetězců infekcí v mateřských školách, jeslích (Kitas) nebo nemocnicích.

Většina infekčních respiračních onemocnění je způsobena viry. Například respirační syncytiální virus, patřící do rodiny paramyxovirů, způsobuje zejména u malých dětí infekce horních cest dýchacích ve formě rýmy, kašle, akutní bronchitidy nebo dokonce pneumonie. S příchodem chladného období se v Kitas a mateřských školách zvyšuje míra infekcí. Průjmová onemocnění způsobená noroviry a rotaviry, stejně jako bakteriální onemocnění dýchacích cest a trávicího ústrojí, mají však „sezónu“ po celý rok.
Aby se co nejvíce zabránilo kapénkovým a kontaktním infekcím, je hygiena rukou, textilií a povrchů klíčová.
Základem prevence nebo omezení výskytu onemocnění při péči o děti je pravidelné a důkladné mytí rukou jak u dětí, tak u jejich pečovatelů.

Ale i přes textilie mohou být přenášeni a rozšiřováni patogeny. Viry totiž nemají vlastní metabolismus a proto mohou mimo hostitele přežít jen omezenou dobu a na rozdíl od bakterií se tam ani nemohou množit. Jak však ukazují studie, textilie, které jsou v pravidelném kontaktu s rukama, přispívají k přenosu virů (Sauver et al., 1998). Vědecké studie ukazují, že oblečení a domácí i nemocniční textilie, například povlečení, ručníky, kuchyňské utěrky apod., představují vedle rukou důležitou potenciální cestu přenosu virů (viz obrázek 1).

Třetí důležitou cestou přenosu virů jsou povrchy všeho druhu, které mohou být kontaminovány viry a bakteriemi prostřednictvím rukou nebo vzduchu. Dalším klíčovým prvkem prevence infekcí je proto čištění povrchů. Tento aspekt zkoumají vědci z institutu Hohenstein ve svém aktuálním výzkumném projektu.

Design experimentu zahrnoval čisticí utěrky, u nichž bylo poprvé spojeno antivirové a antibakteriální účinky v rámci funkčního textilního vybavení. „Dlouhodobě nás zajímá, zda lze pomocí biofunkčních textilií v budoucnu snížit riziko infekce, tedy přenos mikroorganismů z člověka na člověka,“ říká prof. Höfer, vedoucí oddělení Hygiena, Životní prostředí a Medicína.

Pro splnění tohoto cíle byly nejprve na povrch naneseny různé organické a anorganické měděné sloučeniny v kolloidální nebo nanopartikulární formě, stejně jako měděné komplexní sloučeniny v procesu sol-gel. Pomocí různých aplikačních technik, jako jsou foukadlo nebo stříkací metoda, bylo možné optimalizovat účinnost textilních mikrovláknových substrátů. Inaktivace testovaných virů byla významná, vydržela přes 15 cyklů praní a zároveň byla odolná proti oděru.
Další alternativní antivirové vybavení mikrovláknových utěrek bylo dosaženo povrchovou úpravou s měděnými pigmenty pomocí vysokoteplotního tažení. Podobně jako při barvení disperzními barvivy byly dispergované měděné pigmenty v mírně kyselém prostředí vloženy do vlákna. Ve druhém kroku byla provedena fixace pomocí polymerního pojiva metodou studeného lisu („KKV“), aby se měděné částice chránily před mechanickým opotřebením. I tyto měděné úpravy vykazovaly dobré rovnoměrnosti, avšak byl zaznamenán mírně zelený odstín oproti původní světlé barvě tkaniny (viz obrázek 2). Všechny vzory splnily laboratorní testy na snášenlivost s pokožkou.

Praktické testy účinnosti byly provedeny na různých površích, jako jsou sklo, nerezová ocel nebo dřevo, které byly kontaminovány viry a otřeny pomocí vybavených čisticích utěrek (viz obrázek 3). Jako testovací virus byl použit bakteriální virus MS2, nepatogenní surrogát viru, který je na základě své struktury a odolnosti v prostředí srovnatelný s klinicky relevantními viry, například noroviry, polioviry, hepatitidou A nebo enteroviry. Vyškolené mikrovláknové utěrky zachytily 91 % aplikovaných virů. Současně došlo ke snížení koncentrace virů v utěrce o přibližně 90 %. Dále byly provedeny testy účinnosti proti bakteriím a plísním podle normativních předpisů (DIN EN ISO 20743 a EN 14119). Pomocí tohoto experimentálního uspořádání bylo možné zařízení cíleně optimalizovat.

Výzkumný projekt ukazuje, že antivirové čisticí utěrky mají účinný hygienický efekt a mohou přispět ke snížení míry přenosu mikroorganismů, například patogenů v mateřských školách a Kitas. Ale i v domácím prostředí, nemocnicích, domovech pro seniory a pečovatelských zařízeních, stejně jako v komunitních zařízeních (například kantýny) nebo pro ochranné oděvy u hasičů, záchranných složek a armády by mohla být nová funkce zajímavá.