více ...
Pfennig Reinigungstechnik GmbH Hydroflex PMS MT-Messtechnik



  • Věda
  • Přeloženo pomocí AI

3D detektor pro výzkum neutrin

Mikročipy s hloubkovou strukturou mají rozlišovat částice podle úhlu jejich dopadu.

Voštiny v mikrometrovém měřítku: Pomocí optimalizovaného procesu hlubokého leptání vytvořili výzkumníci z Fraunhoferova institutu IZM v křemíkovém detektoru 3D struktury hluboké přibližně 250 mikrometrů. Aktivní boční stěny mají zachycovat elektrony v závislosti na jejich úhlu dopadu. © Fraunhofer IZM
Voštiny v mikrometrovém měřítku: Pomocí optimalizovaného procesu hlubokého leptání vytvořili výzkumníci z Fraunhoferova institutu IZM v křemíkovém detektoru 3D struktury hluboké přibližně 250 mikrometrů. Aktivní boční stěny mají zachycovat elektrony v závislosti na jejich úhlu dopadu. © Fraunhofer IZM
(a) Pohled shora na pole hexagonálních dutin, které v křemíku vytvářejí pravidelnou voštinovou strukturu. Tmavé plochy odpovídají naleptaným dutinám, světlé linie představují zbývající síť křemíkových můstků mezi buňkami.
(a) Pohled shora na pole hexagonálních dutin, které v křemíku vytvářejí pravidelnou voštinovou strukturu. Tmavé plochy odpovídají naleptaným dutinám, světlé linie představují zbývající síť křemíkových můstků mezi buňkami.
(b) Přehledový snímek hexagonální dutiny v příčném řezu (Cross Section); tmavě šedá oblast odpovídá zbylému křemíku, světlá oblast odleptané dutině („Etched Cavity“).
(b) Přehledový snímek hexagonální dutiny v příčném řezu (Cross Section); tmavě šedá oblast odpovídá zbylému křemíku, světlá oblast odleptané dutině („Etched Cavity“).
(c) Příčný řez po depozici SiO₂; světle šedá vrstva v kontrastu s tmavě šedým Si substrátem představuje nanesený SiO₂ na boční stěně a dně dutiny.
(c) Příčný řez po depozici SiO₂; světle šedá vrstva v kontrastu s tmavě šedým Si substrátem představuje nanesený SiO₂ na boční stěně a dně dutiny.
(a) Přehledový snímek hexagonální dutiny v příčném řezu (Cross Section); tmavě šedá oblast odpovídá zbylému křemíku, světlá oblast odleptané dutině („Etched Cavity“).
(a) Přehledový snímek hexagonální dutiny v příčném řezu (Cross Section); tmavě šedá oblast odpovídá zbylému křemíku, světlá oblast odleptané dutině („Etched Cavity“).
(b) Detailní snímek boční stěny při velkém zvětšení; periodické vybouleniny („scallops“) Boschova procesu jsou zřetelně patrné a slouží k hodnocení drsnosti boční stěny.
(b) Detailní snímek boční stěny při velkém zvětšení; periodické vybouleniny („scallops“) Boschova procesu jsou zřetelně patrné a slouží k hodnocení drsnosti boční stěny.
(c) Průřez po depozici SiO₂; světle šedá vrstva v kontrastu s tmavě šedým Si substrátem představuje nanesený SiO₂ na boční stěně a dně dutiny.
(c) Průřez po depozici SiO₂; světle šedá vrstva v kontrastu s tmavě šedým Si substrátem představuje nanesený SiO₂ na boční stěně a dně dutiny.

Výzkumníci z Fraunhoferu společně s Univerzitou v Münsteru vyvinuli proces výroby na bázi waferů pro nový typ křemíkové diody, která měří v závislosti na úhlu dopadu. Energetický filtr v podobě diody má v budoucnu pomoci rozlišovat signálové a pozadové elektrony, které dopadají na detektor s téměř stejnou energií, ale z různých úhlů. Jednou z možných aplikací je mezinárodní experiment KATRIN, jehož cílem je stanovit hmotnost neutrina. V čistém prostoru Fraunhoferova institutu IZM byly do velkoplošných detektorových waferů vytvořeny hluboké, voštinové mikrostruktury, elektricky pasivovány a následně předány Univerzitě v Münsteru k dalšímu zkoumání.

Experiment KATRIN zkoumá elektronové spektrum beta rozpadu tritia v blízkosti jeho koncové energie 18,57 kiloelektronvoltu. Z něj lze vyvodit závěry o hmotnosti neutrina. Měření komplikuje skutečnost, že některé pozadové elektrony dopadají na detektor s téměř stejnou kinetickou energií jako hledané signálové elektrony. Podstatný rozdíl však spočívá v jejich úhlu dopadu: Velká část pozadových elektronů dosahuje detektoru pod úhly typicky menšími než deset stupňů, zatímco signálové elektrony mohou mít úhly až přibližně 50 stupňů.

Konvenční detektory neposkytují při nízkých energiích částic, silných magnetických polích a v podmínkách ultravysokého vakua vhodnou úhlovou informaci. Právě zde nachází uplatnění aktivní transverzální energetický filtr. Do povrchu Si-PIN diody se leptají hluboké hexagonální prohlubně. Elektrony s větším úhlem dopadu s vyšší pravděpodobností narazí na aktivní boční stěny voštinové struktury a vytvoří v nich měřitelný signál. Elektrony s malými úhly naproti tomu pronikají převážně až k neaktivnímu dnu struktury. Předchozí výzkumy malých prototypů Univerzity v Münsteru již prokázaly detekční účinnost závislou na úhlu. Simulace navíc ukazují, že struktura optimalizovaná pro experiment KATRIN by mohla snížit elektronové pozadí troj- až pětinásobně. Tento odhad závisí na složení pozadí.

Fraunhofer IZM převádí tento koncept na úroveň waferů

Ústředním úkolem Fraunhoferova institutu pro spolehlivost a mikrointegraci IZM bylo převést fyzikální princip do reprodukovatelného výrobního procesu kompatibilního s wafery. Výchozím materiálem byly velkoplošné Si-PIN detektorové wafers s neobvyklou 24strannou geometrií. Protože tento speciální formát nebylo možné přímo zpracovávat na všech zařízeních 200milimetrového čistého prostoru, vyvinuli odborníci dočasný nosný koncept: Detektorové wafers byly voskem spojeny s 200milimetrovými křemíkovými wafers a následně strukturovány společně.

Protože byly k dispozici pouze dva detektorové wafers, byla kompletní procesní posloupnost nejprve vyvinuta na speciálně vyrobených testovacích wafers. Patřily k ní litografie, hluboké reaktivní iontové leptání, odstranění zbytků po procesu, oddělení od nosného waferu a pasivace vzniklých bočních stěn. Teprve po vyhodnocení a optimalizaci jednotlivých kroků byl proces přenesen na vlastní detektory.

Voštiny hluboké 250 mikrometrů v křemíku

Zvláštní výzvou byla výroba téměř kolmých bočních stěn s minimem defektů při cílové hloubce přibližně 250 mikrometrů. Pro litografii zvolili výzkumníci pozitivní fotorezist, který umožňoval téměř vertikální boční stěny a dostatečnou odolnost při následném hlubokém leptání. Aby bylo možné maskovací strukturu ve tvaru voštiny přenést do křemíku co nejpřesněji, bylo nutné zohlednit také specifické podmínky osvitu detektorového waferu, který byl na nosiči umístěn ve zvýšené poloze.

Pro hluboké reaktivní iontové leptání, zkráceně DRIE, vyvinul tým Fraunhoferova institutu IZM cyklický proces sestávající z pasivace, anizotropního a izotropního leptání. Pomocí statistického plánu experimentů bylo systematicky měněno pět procesních parametrů. Zkoumán byl mimo jiné tlak v procesu, výkon plazmatu, průtok plynu a teplota waferu. Výsledky ukázaly významnou souvislost mezi teplotou waferu a vznikem nežádoucích křemíkových struktur, takzvaného „Silicon Grass“. Úpravou procesních parametrů se podařilo identifikovat procesní okno pro převážně vertikální boční stěny s minimalizovaným počtem defektů.

Pasivace chrání citlivé boční stěny

Po leptání byly boční stěny pasivovány oxidem křemičitým. Tato izolační vrstva má saturovat povrchové stavy, omezovat nabíjecí efekty a snižovat povrchově podmíněné temné proudy. Tepelná oxidace nepřicházela v úvahu kvůli již existující metalizaci a omezenému teplotnímu rozpočtu detektorových waferů. Tým proto použil plazmatem podporovanou depozici z plynné fáze (PECVD) při teplotě 175 stupňů Celsia.

U hlubokých struktur je obzvláště náročné dosáhnout rovnoměrného pokrytí horních, středních a dolních oblastí bočních stěn. Úpravou procesu PECVD tým dosáhl lepšího pokrytí vrstvy. Naměřená tloušťka činila 161 nanometrů v horní, 80 nanometrů ve střední a 55 nanometrů v dolní oblasti boční stěny. Proces bylo možné kombinovat s již metalizovanými Si-PIN diodami.

V několika konstrukčních etapách vytvořili výzkumníci ve Fraunhoferově institutu IZM první detektorové wafers, na nichž nyní probíhají testovací měření na Univerzitě v Münsteru.

Technologický základ pro nové typy částicových detektorů

Vývojem kompletní procesní posloupnosti vytvořil Fraunhoferův institut IZM technologický základ pro trojrozměrné křemíkové detektory pracující v závislosti na úhlu dopadu. Tato práce propojuje aplikačně orientovanou nanovýrobu s požadavky experimentální fyziky částic. Zvláště cenné přitom nejsou pouze úspěšně zavedené litografické procesy, procesy DRIE a PECVD, ale také poznatky získané o vzájemném působení mikrogeometrie, struktury polovodičových vrstev a měření signálu.

3D energetický filtr v podobě diody tedy ještě není detektorem připraveným k použití. Vyvinutá výrobní technologie a poznatky získané z prvního demonstrátoru však představují spolehlivý základ pro cílený další vývoj architektury součástky a experimentální využití potenciálu detekce částic v závislosti na úhlu dopadu.


Fraunhofer-Institut für Zuverlässigkeit und Mikrointegration IZM
13355 Berlin
Německo


Lépe informováni: S ROČENKOU, NEWSLETTEREM, NEWSFLASH, NEWSEXTRA a ADRESÁŘEM ODBORNÍKŮ

Buďte aktuální a přihlaste se k odběru našeho měsíčního e-mailového NEWSLETTERU a NEWSFLASH a NEWSEXTRA. Získejte další informace o dění ve světě čistých prostorů s naší tištěnou ROČENKOU. A zjistěte, kdo jsou odborníci na čisté prostory, v našem adresáři.

C-Tec HJM ClearClean MEWA