Laboratorní medicína v DNA MEDICA: Jak diagnostika mění péči zítřka

Silný zájem návštěvníků v hale MEDICA "Laboratory & Laboratory Diagnostics" (© Constanze Tillmann).

Odborné publikum na MEDICA se může informovat o mnoha inovacích pro laboratorní medicínu (© Constanze Tillmann/ Messe Düsseldorf).

S přímým připojením k veletržnímu dění spojuje MEDICA LABMED FORUM aktuální vědecké vývoje s konkrétními otázkami praxe péče (© Constanze Tillmann/ Messe Düsseldorf).

MEDICA má své kořeny v diagnostice. V roce 1969 začala jako „Diagnostický týden“. Nepřetržitě patří laboratorní medicína k její tematické DNA. Jako průřezová medicínská disciplína poskytuje důležité podklady pro rozhodování v řadě odborných oblastí a hraje klíčovou roli v prevenci, diagnostice, volbě terapie a sledování průběhu. Přesně tento význam a dynamický vývoj oboru reflektuje MEDICA LABMED FORUM v rámci MEDICA 2026, které se koná od 16. do 19. listopadu uprostřed veletržního dění (v hale 1). Pod vedením prof. Dr. Stefana Holdenriedera z Německého srdcového centra Mnichov na Technické univerzitě Mnichov spojuje fórum aktuální vědecké poznatky s konkrétními otázkami péče v praxi – od nedostatku kvalifikovaného personálu přes robotiku a umělou inteligenci až po přesnou diagnostiku a odolnost zdravotnictví.

Tímto je fórum příkladem transformačního procesu MEDICA: rozhodující není pouze technologie, ale jak je začleněna do stávajících struktur péče, jak podporuje zdravotnický personál, zlepšuje rozhodování a nakonec prospívá pacientům.

„U laboratorní medicíny lze jasně ukázat, čeho chceme s novou MEDICA dosáhnout: Přinášíme vědecké poznatky, technologické inovace a jejich konkrétní využití dohromady. Rozhodující není jen to, co je technologicky možné. Chceme ukázat, jak lze inovace integrovat do procesů péče, jak podporovat zdravotnický personál a nakonec vytvořit konkrétní přidanou hodnotu pro pacienty,“ zdůrazňuje Carmen Berger, odpovědná za veletrh Düsseldorf pro MEDICA a paralelní platformu dodavatelů COMPAMED.

Prof. Dr. Stefan Holdenrieder popisuje transformaci laboratorní medicíny z odborné perspektivy: „Laboratorní medicína stojí na prahu velké změny: od centralizované velké laboratoře, která pracuje převážně bez kontaktu s pacientem v pozadí, k síťovanému, stále decentralizovanějšímu a umělou inteligencí podporovanému diagnostickému systému, který doprovází zdravé i nemocné mnohem přímočařeji, než tomu kdy bylo. MEDICA LABMED FORUM 2026 ukazuje, jak se tento posun již dnes formuje ve výzkumu i praxi.“

Kratší přednášky, panelové diskuse a případové studie vytvářejí úzké spojení mezi vědou, průmyslem a aplikací. Po všechny čtyři dny veletrhu jsou na programu dvě sekce denně. Obsahově se spektrum pohybuje od zajištění kvalifikovaného personálu a logistiky vzorků přes Laboratoř 4.0, robotiku a umělou inteligenci až po přesnou diagnostiku, nové kariérní cesty a odolné zdravotnické systémy.

Nedostatek kvalifikovaného personálu: technologie má ulehčit lidem

Na úvod 16. listopadu se zaměří prof. Dr. Thomas Streichert z univerzity v Kolíně na strategie proti nedostatku kvalifikovaného personálu. Diskutovat se budou přístupy od získávání nových pracovníků po automatizaci manuálních procesů. Hlavní otázkou je, jak může technologie cíleně ulehčit práci zdravotnického personálu a uvolnit zdroje pro náročné lékařské úkoly.

Odpoledne se pod názvem „The Sky Is the Limit“ zaměří na nové způsoby přepravy vzorků. S rostoucí centralizací je třeba vzorky přepravovat na větší vzdálenosti. Drony a autonomní roboti by mohli v budoucnu přispět k efektivnějším a spolehlivějším logistickým procesům a tím i k zachování kvality diagnostických postupů.

Robotika, AI a Laboratoř 4.0

Druhý den veletrhu je věnován laboratoři budoucnosti. Prof. Dr. Stefan Holdenrieder se věnuje robotice a umělé inteligenci s pohledem na každodenní provoz laboratoře. Především v nočním a víkendovém provozu mohou automatizované systémy v budoucnu převzít rutinní úkoly a ulevit odbornému personálu.

Také umělá inteligence může podporovat laboratorní procesy, rychleji vyhodnocovat složité výsledky a rozšiřovat základy pro lékařská rozhodnutí. Nové vývoje v genomice a epigenetice ukazují, jak se diagnostika posouvá směrem k dřívější a přesnější detekci onemocnění.

Prof. Martin Widschwendter z univerzity v Innsbrucku informuje o programu včasné detekce rakoviny založeném na epigenetických změnách volné DNA v krevní plazmě a jeho zavedení ve Velké Británii a plánovaném rozšíření do Austrálie.

Odpolední sekce „Make Data Relevant“ se zaměřuje na Laboratoř 4.0. Diskutuje se o tom, jak mohou decentralizovaná diagnostika, systémy Lab-on-a-Chip, standardizované laboratorní hodnoty a AI spolupracovat – a jak mohou být diagnostické informace dostupnější tam, kde jsou nejvíce potřeba pro lékařská rozhodnutí.

Hlavní řečník, prof. Dr. Georg Hoffmann, shrnuje tento vývoj: „Za jedno až dvě desetiletí bude laboratoř, jak ji dnes známe, téměř nepoznatelná. Centrální laboratoře, náročná přeprava vzorků a několikadenní čekání na výsledky budou na mnoha místech nahrazeny decentralizovanými, AI podporovanými systémy, které přinesou diagnostiku tam, kde je potřeba – k pacientovi, do lékařské ordinace a často i domů. Kdo dnes investuje do Laboratoře 4.0, již nyní formuje medicínu zítřka.“

Přesná diagnostika: lepší data pro individuálnější terapie

18. listopadu bude hlavním tématem přesná diagnostika. Prof. Dr. Verena Haselmann z UKE Hamburg představí nové biomarkerové technologie a jejich cestu od výzkumu k terapeutickému rozhodování.

Zejména se zaměří na takzvané Liquid Biopsies. Při nich jsou molekulární změny zachycovány prostřednictvím volné tumorové DNA v krevní plazmě. Takové metody mohou pomoci odhalit změny v průběhu nemoci dříve a přesněji přizpůsobit terapie u nádorových onemocnění individuální situaci pacientů.

Odpoledne se fórum více zaměří na mladé lékaře. Pod názvem „Careers in Laboratory Medicine: Skills – Flexibility – Future“ budou představeny kariérní cesty v klinické praxi, výzkumu, zajištění kvality, samostatné praxi a v diagnostickém průmyslu. Fórum tak zároveň reflektuje otázku, jak může laboratorní medicína v budoucnu získat a dlouhodobě udržet dostatečný počet kvalifikovaných odborníků.

Odolnost zdravotnictví: diagnostika posiluje lidi a systémy péče

Poslední den veletrhu MEDICA LABMED FORUM vědomě rozšiřuje pohled nad rámec jednotlivé diagnózy. Dr. Kai Prager z VDGH Berlín a DiaSys GmbH a Brigitte Pfeiff z PFEIFF Science + Healthcare Communications se věnují tématu odolnosti zdravotnictví ze dvou perspektiv: Jak mohou přesná medicína a diagnostika přispět k dlouhodobému zachování zdraví? A jak musí být zdravotnické systémy nastaveny, aby si udržely výkonnost i za měnících se nebo obtížných podmínek?

Tímto spojuje fórum individuální a systémovou odolnost. Moderní diagnostika může včas odhalit nemoci a umožnit přesnější rozhodování o terapii. Současně mohou automatizace, decentralizovaná diagnostika, digitální propojení a efektivnější procesy přispět k odolnější struktuře péče tváří v tvář nedostatku kvalifikovaného personálu, krizím či jiným zátěžím.

Prof. Dr. Johnny Kim, mluvčí inovační sítě Cluster4Future curATime, ukazuje na příkladu regenerativních terapií založených na mRNA pro kardiovaskulární onemocnění, jak z výzkumu a vývoje v průmyslu nakonec vznikne léčba pro pacienty.

Závěrečná sekce se zaměřuje právě na tuto posloupnost: Jaké překážky stále brání zavádění nových technologií do praxe? Jaké podmínky jsou nutné pro jejich implementaci? A které příklady již dnes ukazují, že inovace lze úspěšně přenést do péče? Na tyto otázky se podrobněji zaměříme.

Tím se uzavírá kruh k strategickému rozvoji MEDICA: od vědeckých poznatků přes technologické inovace a integraci až po konkrétní přínos pro lidi a zdravotní systémy.

MEDICA LABMED FORUM je již přístupné s běžným vstupenkou na veletrh MEDICA.