Spin-jevové jevy

Model budovy (Zdroj: LBB Niederlassung Kaiserslautern / P+B R. Becker Architekten GmbH Berlín)

Zahájení stavebních prací (Foto: Thomas Koziel)

Zahájení stavebních prací (Foto: Thomas Koziel)

Na kampusu Technické univerzity (TU) Kaiserslautern vznikne do roku 2020 nová výzkumná budova. V Laboratory for Advanced Spin Engineering, zkráceně LASE, budou vědci z fyziky, chemie a inženýrských věd zkoumat spinové jevy do hloubky. Tyto jevy umožňují mnoho technologií, například ukládání velkých dat. V úterý odpoledne, 6. června, se konal poklep na základní kámen.

Pokud dnes můžeme streamovat hudbu a videa přes internet i přes obrovské množství dat nebo naše auta díky systému protiblokování bezpečně brzdí, vděčíme tomu výzkumu spinů. Ve fyzikálním jazyce popisuje spin vlastní rotační impuls kvantového částice, například elektronu nebo protonu, a tvoří tak základ všech magnetických jevů. Z technologického hlediska jsou tyto jevy dnes zvláště zajímavé pro rychlé ukládání velkých dat a vývoj moderních senzorů.

Na TU Kaiserslautern již dlouho pracují týmy vědců z různých disciplín na různých spinových jevech. Hned ve čtyřech ze sedmi speciálních výzkumných oblastí se vědci zabývají touto tématikou. „To zdůrazňuje význam tohoto výzkumného oboru pro náš region,“ říká fyzik profesor Martin Aeschlimann, mluvčí LASE. „Co dosud chybělo, bylo společné zastřešení pro všechny tyto výzkumné projekty, a právě to nabídne naše nová výzkumná budova LASE.“ Přibližně 100 vědců z chemie, fyziky a inženýrských věd bude od roku 2020 využívat laboratoře a kanceláře k lepšímu výzkumu známých aplikací spinů a k vývoji nových technik.

Také mladí vědci budou mít v LASE své místo. Studentky a studenti již během studia mohou přispívat k výzkumným projektům a doktorandi mají možnost pracovat na nejmodernějších zařízeních v interdisciplinárních týmech.

„Budoucí výzkumná budova LASE dokazuje, že na TU Kaiserslautern jsme ve výzkumu spinů výborně připraveni. Novostavba vytvoří viditelnou prestiž daleko za hranicemi našeho kampusu i regionu,“ říká rektor univerzity profesor Dr. Helmut J. Schmidt.

Budova bude mít užitnou plochu přes 3300 metrů čtverečních a bude vybavena nejmodernějšími výzkumnými zařízeními. Například vysokorozlišovací heliomikroskopy umožní lepší pohled na nanostruktury moderních magnetických senzorů a paměťových prvků. Další výzkumné metody, například ultrakrátké röntgenové laserové pulzy, budou určovat pracovní den. Plánuje se také, že v nové budově bude sídlit Nano Structuring Center (NSC) TU Kaiserslautern. K tomu má být mimo jiné zřízen vysoce moderní čistý prostor (reine Raum).

Za plánování a realizaci stavby je odpovědná zemská správa nemovitostí a stavebního dozoru, LBB. Při stavbě je třeba zohlednit zvláštní technické požadavky, například stabilitu teploty v místnosti, odolnost vůči otřesům, zabránění průniku světla a čistotu laboratorního vzduchu.

Ředitel LBB Holger Basten poděkoval zapojeným inženýrům a také členům mezioborového zemského výzkumného centra pro optiku a materiálové vědy, OPTIMAS, na TU Kaiserslautern za konstruktivní spolupráci: „Nadcházející realizace s komplexním časovým plánem a logistikou staveniště bude náročná pro všechny zúčastněné. Podle současného stavu provedeme 54 evropských výběrových řízení, a to po jednotlivých oborech, takže i domácí firmy mají reálnou šanci v soutěži.“

Také německý ministr vědy porýnského Palatinu profesor Dr. Konrad Wolf je potěšen: „Že státní podpora v rámci výzkumné iniciativy má katalytický účinek, ukazují četné úspěchy, které Technická univerzita Kaiserslautern a její vědci dosáhli na rozhraní fyziky, chemie a materiálových věd. Výzkumná budova je toho důkazem, stejně jako speciální výzkumné oblasti Německé výzkumné společnosti a řada dalších třetích zdrojů financování.“

Spolková vláda a země Porýní-Falc poskytují na stavbu přibližně 40 milionů eur. Navíc je na osm nových velkých zařízení určeno prostředky ve výši 6,8 milionu eur.

Na TU Kaiserslautern si v rámci výzkumné iniciativy Porýní-Falc klade za cíl dále posílit svůj profil, například prostřednictvím výzkumných center, mezi nimiž je i OPTIMAS, a také nových výzkumných zaměření. Patří sem například vývoj a využívání nových materiálů (Advanced Materials Engineering, AME) a efektivnější využívání surovin v oblasti nanostrukturovaných katalyzátorů (NanoKat). Všechny tři zařízení se na LASE podílejí a budou společnými silami dále rozvíjet výzkum spinů.

Otázky zodpovídá:

Dr. Sandra Wolff
Nano Structuring Center (NSC)
E-mail: wolff[at]physik.uni-kl.de
Tel.: 0631 205 4091