Chemicko-farmaceutický průmysl představil svůj účetní závěr za rok 2023

Prezident VCI Markus Steilemann představil bilanci odvětví na výroční tiskové konferenci. / Výhledy zůstávají i na rok 2024 bouřlivé.

– Produkce klesá o 8 procent
– Pokles tržeb o 12 procent
– Prognóza na rok 2024: Další pokles tržeb
– Nutná změna politiky se zaměřením na konkurenceschopnou ekonomiku

Obtížný rok končí pro chemicko-farmaceutický průmysl. Naděje na oživení hospodářství se nenaplnily. „Nacházíme se uprostřed hluboké, dlouhé díry. A stále není jasné, jak dlouho ji budeme muset překonávat,“ komentuje situaci prezident Svazu chemického průmyslu Markus Steilemann. Rychlý vzestup zatím není na obzoru.

Německo je uvízlé v krizi, která se netýká jen chemického průmyslu. Celé německé hospodářství trpí slabou konjunkturou a strukturálními problémy. Aby bylo možné vrátit německé podniky na cestu úspěchu, je podle svazu naléhavě nutná zásadní změna politiky a zaměření na konkurenceschopnou ekonomiku. Ta totiž zajišťuje základ pro udržitelnou budoucnost. „Nekonečná diskuse a výsledek rozpočtového vyjednávání dramaticky zdůrazňují: politika musí konečně procitnout, aby model prosperity Německa neztroskotal,“ zdůrazňuje Steilemann.

Produkce chemikálií klesla o 11 procent

Pro odvětví byl rok 2023 špatný. Celkově klesla chemicko-farmaceutická výroba o 8 procent. Pokud vyloučíme farmaceutický segment, pokles činí 11 procent. Firmám stále chybí zakázky. Kapacity odvětví byly průměrně využity na přibližně 77 procent, což znamená, že výroba je již devět čtvrtletí pod úrovní ekonomicky nezbytné základní vytíženosti 82 procent.

Výrobci anorganických základních surovin, mýdel, čisticích prostředků a kosmetiky snížili výrobu o 10 procent. Ve specializované chemii došlo k poklesu o 4 procenta. Farmaceutický segment, který po boomu vakcín čelil špatným podmínkám na trhu, zaznamenal pokles o 3 procenta.

Celkový obrat odvětví činil přibližně 230 miliard eur, což je o 12 procent méně než v předchozím roce. Obzvlášť výrazný byl pokles na domácím trhu. Prodeje klesly o 16 procent na 86 miliard eur. Vývoz do zahraničí dosáhl 144 miliard eur, což je o 10 procent méně než v předchozím roce. K poklesu tržeb přispěly také klesající ceny chemických látek. Průměrné výrobní ceny chemicko-farmaceutických produktů byly v roce 2023 zhruba o 1 procento levnější než v předchozím roce.

Výhled na rok 2024: Oživení se odkládá

Na konci roku je v odvětví stále převažující recesní nálada. Jak současná situace na trhu, tak očekávání na příští měsíce jsou negativní. Očekává se tak, že se opět sníží zakázky v chemickém průmyslu. VČI proto neočekává, že výroba chemikálií v příštím roce opět vzroste. U obratu odvětví se předpokládá pokles o 3 procenta.

Tuto prognózu potvrzují i výsledky aktuálního průzkumu mezi členy: firmy nepočítají s oživením v nejbližší době. 45 procent očekává zlepšení nejdříve v roce 2025.

40 procent firem hlásí pokles zisků

Pokles tržeb, klesající prodejní ceny a vysoké výrobní náklady výrazně zatěžují zisky firem. Podle aktuálního průzkumu VČI hlásí téměř 40 procent firem výrazné snížení zisků. Přibližně 15 procent firem již vykazuje záporné hospodářské výsledky.

Zároveň je stálá obtížná situace na trhu nutí firmy k bolestivým úpravám. „Čím déle tato situace potrvá, tím více musíme počítat s tím, že budou uzavřeny další závody,“ varuje Steilemann. Také odchod z nevýdělečných segmentů, přesun investic do zahraničí nebo propouštění už dnes není vyloučen.

Německo potřebuje ofenzívu 2030

Pro konkurenceschopnou ekonomiku a zelenou transformaci potřebuje průmysl také konkurenceschopné ceny energií. Krátkodobě to znamená: úlevy na cenách energií. Dlouhodobě to znamená: urychlení přeměny energetického systému – rozšíření nabídky elektřiny, rozvoj sítí a vytvoření záložních kapacit s pomocí záložních elektráren a energetických skladů. Energetický balíček, který je po dohodě v rozpočtových sporech dále plánován, však pouze udržuje současný stav.

Energetické téma je však jen jedním z mnoha nevyřešených problémů. Na seznamu problémů jsou i zastaralá infrastruktura, nedostatek kvalifikovaných pracovníků nebo přemrštěná byrokracie a regulace.

„Musíme Německo přemýšlet znovu. Potřebujeme ofenzívu 2030,“ vyzývá Steilemann. Protože konkurenceschopná ekonomika je základem pro udržitelnou budoucnost. Jen tak lze dosáhnout hlavních politických cílů: blahobytu, zelené transformace, sociálního státu a solidních státních financí.

Podle průzkumu mezi členy VČI se firmy s veškerou energií brání krizi. 70 procent oznámilo, že zaměří zvýšenou pozornost na opatření ke zvýšení efektivity. Každá druhá firma plánuje posílit inovační úsilí. 30 procent firem chce urychlit ekologickou transformaci. „Jsme lokalitou s obrovským potenciálem,“ říká prezident VČI Steilemann. „Podáváme politikům ruku a vyzýváme je, aby s plným nasazením začali s nezbytnými strukturálními reformami.“

Vláda musí:

– zbavit ekonomiku byrokracie a zabránit dalším zátěžím prostřednictvím moratoria;
– výrazně urychlit schvalování a proměnit Německo v digitální zemi. S moderní správou ušetří jiné národy 2 procenta svého hrubého domácího produktu;
– prioritizovat státní výdaje. Při tom musí být klíčové posouzení nákladů a přínosů, nikoliv politická ideologie.