Fraunhofer IPA závod Projektcenter v Šanghaji

V horní části obrázku zleva doprava: profesor Thomas Bauernhansl, ředitel ústavu Fraunhofer IPA, a Lifeng XI, viceprezident Šanghajské univerzity Jiao Tong. V zadní části obrázku zleva doprava: Xiaohua Wu, zástupkyně ředitele Šanghajské správy rozvoje oblasti Lingang, Pin Gan, zástupce ředitele Šanghajské vědecko-technologické komise, Zhongqin Lin, prezident Šanghajské univerzity Jiao Tong, Jie Chen, ředitel Šanghajské správy rozvoje oblasti Lingang, Michael Lickefett, vedoucí oddělení plánování továren a výroby ve Fraunhofer IPA, a Guohua Yuan, generální ředitel Šanghajské ekonomické rozvojové skupiny Lingang.

V Šanghaji / Lingangu, jedné z předních vědeckých a technologických oblastí Číny, uzavřel Fraunhoferův ústav pro výrobní technologie a automatizaci IPA ve spolupráci s Šanghajskou Jiao Tong University (SJTU) nejprve na pět let dohodu o spolupráci. Cílem této spolupráce v takzvaném »Project Center for Smart Manufacturing« je společně s průmyslovými partnery realizovat projekty v oblasti digitální transformace a umělé inteligence. Slavnostní podpis projektu se uskutečnil 14. října 2017.

Čínská vláda hodlá tento projekt podpořit částkou 10 milionů eur v prvních pěti letech. Kromě kancelářských prostor a školících místností mají být vybudovány také laboratoře a zkušební pole s odpovídající IT a hardwarovou infrastrukturou, které mají sloužit jako zdroje inovací a impulzů, stručně řečeno jako inovativní »Think Tank«. Z poznatků mají těžit jak německé firmy, tak čínské podniky působící v Číně. Dlouhodobě by se do projektu mělo zapojit více než 40 vědců z různých oborů.

Profesor Thomas Bauernhansl, ředitel Fraunhofer IPA, vidí v této spolupráci velký potenciál: »Inteligentní stroje, nástroje, pracoviště a také zakázky již dnes interagují v síťových hodnotových systémech téměř v reálném čase. Prostřednictvím informačních technologií sbírají chytré objekty data z výrobních, inženýrských, koordinačních a řídicích procesů a ovlivňují fyzikální děje. V takových tzv. kyberfyzikálních výrobních systémech spočívá průmyslová budoucnost. Průmysl 4.0 není otázkou pouze národní, ale globální. Potřebujeme mezinárodní spolupráci, standardizaci a přístup na správné trhy. Čína je v tomto ohledu velmi důležitým partnerem.«

Jednotné porozumění Průmyslu 4.0

Michael Lickefett, vedoucí oddělení plánování továren a výrobního managementu a zodpovědný za obsah projektu z pohledu Fraunhofer IPA, doplňuje: »To, co je v Německu známé jako Průmysl 4.0, se tam nazývá Made in China 2025. Celkově jde o to, vedle tradičních témat, jako je plánování továren a optimalizace procesů, zkoumat také témata umělé inteligence a její aplikace v robotice a zpracování obrazu a řeči. Jako aplikovaný výzkumný ústav máme dobré předpoklady, které se skvěle hodí k čínskému nadšení pro změny.«

Pro Lickefetta, který dlouhodobě sleduje hospodářský vývoj v Číně, jsou různé projekty pod názvem Průmysl 4.0 shrnuty do jednoho pojmu. Dobrou stránkou roadmapy založené v rámci projektu je také osvěta v duchu jednotného porozumění.

Další posilování přítomnosti na Dálném východě

Fraunhofer-Gesellschaft dále provozuje dceřinou společnost v Singapuru a další takzvané Fraunhofer Representative Offices v Číně, Indii, Indonésii, Japonsku a Koreji. Tyto kanceláře hodnotí a otevírají čínský trh pro různé Fraunhoferovy ústavy a jejich německé průmyslové partnery a tvoří spojku s místními asijskými podniky. Navíc Fraunhofer Senior Advisor v Malajsii podporuje aktivity přímo na místě.